Nedostatek financí je stěžejní, ale není jediným problémem samoživitelů. Jejich děti si mohou nést následky chudoby až do dospělosti a do vlastních rodin. Jak přerušit začarovaný kruh a proč potřebujeme více respektu a tolerance?

Nedostatek financ&iacute; je stěžejn&iacute;, ale nen&iacute; jedin&yacute;m probl&eacute;mem samoživitelů. Jejich děti si mohou n&eacute;st n&aacute;sledky chudoby až do dospělosti a do vlastn&iacute;ch rodin. Jak přeru&scaron;it začarovan&yacute; kruh a proč potřebujeme v&iacute;ce respektu a tolerance?

Chudoba bere dětem šanci zapadnout. Je nutné tuto pupeční šňůru přerušit, říká odbornice

Tvrdé vedení, nebo laskavý přístup? Pohled na výchovu se mění a vysoce citlivé děti jsou více respektovány. Přesto dospělí často chybují. Citlivost totiž není poruchou chování ani selháním výchovy – jde o vrozený rys, ke kterému je potřeba správně přistupovat.

Tvrd&eacute; veden&iacute;, nebo laskav&yacute; př&iacute;stup? Pohled na v&yacute;chovu se měn&iacute; a vysoce citliv&eacute; děti jsou v&iacute;ce respektov&aacute;ny. Přesto dospěl&iacute; často chybuj&iacute;. Citlivost totiž nen&iacute; poruchou chov&aacute;n&iacute; ani selh&aacute;n&iacute;m v&yacute;chovy &ndash; jde o vrozen&yacute; rys, ke kter&eacute;mu je potřeba spr&aacute;vně přistupovat.

Citlivé děti nejsou slabé. Jsou to průkopníci a obrovské mašiny, říká odbornice

Geny a hmotný majetek nejsou to jediné, co je možné zdědit. Finanční a sociální situace rodičů velmi ovlivňuje životní šance dětí. Z chudoby se pak rodiny často dostávají po celé generace. Dá se tento nechtěný mezigenerační přenos zastavit?

Geny a hmotn&yacute; majetek nejsou to jedin&eacute;, co je možn&eacute; zdědit. Finančn&iacute; a soci&aacute;ln&iacute; situace rodičů velmi ovlivňuje životn&iacute; &scaron;ance dět&iacute;. Z&nbsp;chudoby se pak rodiny často dost&aacute;vaj&iacute; po cel&eacute; generace. D&aacute; se tento nechtěn&yacute; mezigeneračn&iacute; přenos zastavit?

Stejně talentované děti, ale jiné šance. Nechtěné dědictví se často předává až 5 generací

Nejlepší v poskytování první pomoci bývají děti a prostitutky. I malé dítě může zareagovat pohotově a zachránit život – pokud ho to včas naučíme. Lékař Marek Dvořák vysvětluje, co děti zvládnou už v nízkém věku, proč věří mladé generaci a jak ho změnila vlastní rodina.

Nejlep&scaron;&iacute; v poskytov&aacute;n&iacute; prvn&iacute; pomoci b&yacute;vaj&iacute; děti a prostitutky. I mal&eacute; d&iacute;tě může zareagovat pohotově a zachr&aacute;nit život &ndash; pokud ho to včas nauč&iacute;me. L&eacute;kař Marek Dvoř&aacute;k vysvětluje, co děti zvl&aacute;dnou už v&nbsp;n&iacute;zk&eacute;m věku, proč věř&iacute; mlad&eacute; generaci a jak ho změnila vlastn&iacute; rodina.

Marek Dvořák: Čtyřleté dítě už může zavolat záchranku. Mladé generaci fandím

Rodina a přátelé nejsou jediní, kdo ovlivňuje naši psychickou pohodu. I krátké každodenní kontakty s úplně cizími lidmi mají velký význam, možná mnohem větší, než byste čekali. O fenoménu „social snacking“ mluvíme s psycholožkou Lucií Havlovou.

Rodina a př&aacute;tel&eacute; nejsou jedin&iacute;, kdo ovlivňuje na&scaron;i psychickou pohodu. I kr&aacute;tk&eacute; každodenn&iacute; kontakty s&nbsp;&uacute;plně ciz&iacute;mi lidmi maj&iacute; velk&yacute; v&yacute;znam, možn&aacute; mnohem vět&scaron;&iacute;, než byste čekali. O fenom&eacute;nu &bdquo;social snacking&ldquo; mluv&iacute;me s&nbsp;psycholožkou Luci&iacute; Havlovou.

I drobný kontakt s cizím člověkem je pro psychiku důležitý. Lajk na sítích ho nikdy nenahradí

„Hodný kluk“, „šikovná holka“ nebo „ty jsi šikulka“. Věty, které dospělí říkají dětem s nejlepšími úmysly – ale které v nich mohou nenápadně vytvářet tlak. S pedagožkou Annou Pospíchalovou řešíme, jak děti podporovat bez nálepkování a proč laskavé hranice fungují lépe než pevná ruka.

&bdquo;Hodn&yacute; kluk&ldquo;, &bdquo;&scaron;ikovn&aacute; holka&ldquo; nebo &bdquo;ty jsi &scaron;ikulka&ldquo;. Věty, kter&eacute; dospěl&iacute; ř&iacute;kaj&iacute; dětem s nejlep&scaron;&iacute;mi &uacute;mysly &ndash; ale kter&eacute; v nich mohou nen&aacute;padně vytv&aacute;řet tlak. S pedagožkou Annou Posp&iacute;chalovou ře&scaron;&iacute;me, jak děti podporovat bez n&aacute;lepkov&aacute;n&iacute; a proč laskav&eacute; hranice funguj&iacute; l&eacute;pe než pevn&aacute; ruka.

Neříkejme dětem, že jsou šikulky. Co se skrývá za pochvalou, kterou mnozí používají každý den

Děti hlídáme na každém kroku a učíme je, aby se nebavily s cizími lidmi. Jenže opravdové hrozby umí být plíživé a nenápadné. Predátorem bývá člověk, kterého dítě dobře zná. A internet navíc urychluje šíření násilí a manipulace.

Děti hl&iacute;d&aacute;me na každ&eacute;m kroku a uč&iacute;me je, aby se nebavily s&nbsp;ciz&iacute;mi lidmi. Jenže opravdov&eacute; hrozby um&iacute; b&yacute;t pl&iacute;živ&eacute; a nen&aacute;padn&eacute;. Pred&aacute;torem b&yacute;v&aacute; člověk, kter&eacute;ho d&iacute;tě dobře zn&aacute;. A internet nav&iacute;c urychluje &scaron;&iacute;řen&iacute; n&aacute;sil&iacute; a manipulace.

Děti učíme nevěřit cizím lidem. Největší hrozbu ale často pustíme domů sami

Mluvíme otevřeně o budoucnosti našich dětí. Inspirace, otázky a odvaha měnit věci, které jsme moc dlouho brali jako normu.

Mluv&iacute;me otevřeně o budoucnosti na&scaron;ich dět&iacute;. Inspirace, ot&aacute;zky a odvaha měnit věci, kter&eacute; jsme moc dlouho brali jako normu.

Dětství 2.0

Social links:

Follow the podcast:

7 clip(s)