Zeptejte se kohokoliv na nejvýznamnější památky Česka a buďte si jisti, že Karlův most se mezi nimi umístí hodně vysoko. Silničních mostů u nás registrujeme kolem 18 000, bude jich ale nejspíš mnohem víc. K tomu 6800 mostů na železnici. Další mosty se staví, jednoduše se bez nich neobejdeme. Česko se tak stává zemí mostů.

Zeptejte se kohokoliv na nejv&yacute;znamněj&scaron;&iacute; pam&aacute;tky Česka a buďte si jisti, že Karlův most se mezi nimi um&iacute;st&iacute; hodně vysoko. Silničn&iacute;ch mostů u n&aacute;s registrujeme kolem 18 000, bude jich ale nejsp&iacute;&scaron; mnohem v&iacute;c. K tomu 6800 mostů na železnici. Dal&scaron;&iacute; mosty se stav&iacute;, jednodu&scaron;e se bez nich neobejdeme. Česko se tak st&aacute;v&aacute; zem&iacute; mostů.

Když dodržíte postupy, most vás přežije, říká legenda českého stavebnictví Bořivoj Kačena

Jak věrný je obraz japonských samurajů v hollywoodských filmech? „Kdybychom se podívali na Posledního samuraje, což je nejčastěji citovaný film zabývající se samurajskou problematikou, tak to je něco jako mayovka,“ říká bez obalu japanolog Jakub Zeman. Samurajové bojovali meči, luky, kopími i halapartnami, běžně ale používali i střelné zbraně, takže třeba v bitvě u Sekigahary v roce 1600 už bylo nasazeno přes 20 000 mušket. V celé tehdejší Evropě přitom bylo podle Zemana řádově 30 000 mušket. Jak se může japonská tradice „perem a mečem“ promítnout do moderní doby, kdo byl samuraj Mijamoto Musaši a žijí samurajové i v dnešním Česku? To vše a mnohem víc v aktuální epizodě ZOOMCASTu s japanologem, spisovatelem a emeritní kurátorem asijských sbírek Národní galerie Jakubem Zemanem.

Jak věrn&yacute; je obraz japonsk&yacute;ch samurajů v hollywoodsk&yacute;ch filmech? &bdquo;Kdybychom se pod&iacute;vali na Posledn&iacute;ho samuraje, což je nejčastěji citovan&yacute; film zab&yacute;vaj&iacute;c&iacute; se samurajskou problematikou, tak to je něco jako mayovka,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; bez obalu japanolog Jakub Zeman. Samurajov&eacute; bojovali meči, luky, kop&iacute;mi i halapartnami, běžně ale použ&iacute;vali i střeln&eacute; zbraně, takže třeba v bitvě u Sekigahary v roce 1600 už bylo nasazeno přes 20 000 mu&scaron;ket. V cel&eacute; tehdej&scaron;&iacute; Evropě přitom bylo podle Zemana ř&aacute;dově 30 000 mu&scaron;ket. Jak se může japonsk&aacute; tradice &bdquo;perem a mečem&ldquo; prom&iacute;tnout do modern&iacute; doby, kdo byl samuraj Mijamoto Musa&scaron;i a žij&iacute; samurajov&eacute; i v dne&scaron;n&iacute;m Česku? To v&scaron;e a mnohem v&iacute;c v aktu&aacute;ln&iacute; epizodě ZOOMCASTu s japanologem, spisovatelem a emeritn&iacute; kur&aacute;torem asijsk&yacute;ch sb&iacute;rek N&aacute;rodn&iacute; galerie Jakubem Zemanem.

Poslední samuraj je mayovka. Samurajové bravurně vládli mečem, mušketou i perem

Je to razantní protiklad kovidovým časům. Evropské i světové turistické destinace pod náporem turistů praskají ve švech a kdo navštívil španělská letoviska, italské Benátky, alpská střediska, ostrov Santorini nebo třeba Sněžku, ví své. Turisticky atraktivní místa se ježí selfie tyčemi, balónky a deštníky průvodců a připomínají lidské mraveniště, jímž se místní obyvatelé snaží zoufale prokličkovat.

Co je příčinou overturismu, jaký je rozdíl mezi cestovatelem a turistou a je možné a vhodné jezdit na dovolenou do válkou zasažených zemí? Otevřenou a místy i peprnou diskusi na festivalu ZOOM FEST 2024 rozehráli válečná reportérka a šéfredaktorka časopisu Prima ZOOM Lenka Klicperová, politický a kulturní geograf Honza Haruda a dokumentarista, spisovatel a cestovatel Petr Horký.

Je to razantní protiklad kovidovým časům. Evropské i světové turistické destinace pod náporem turistů praskají ve švech a kdo navštívil španělská letoviska, italské Benátky, alpská střediska, ostrov Santorini nebo třeba Sněžku, ví své. Turisticky atraktivní místa se ježí selfie tyčemi, balónky a deštníky průvodců a připomínají lidské mraveniště, jímž se místní obyvatelé snaží zoufale prokličkovat.
Co je příčinou overturismu, jaký je rozdíl mezi cestovatelem a turistou a je možné a vhodné jezdit na dovolenou do válkou zasažených zemí? Otevřenou a místy i peprnou diskusi na festivalu ZOOM FEST 2024 rozehráli válečná reportérka a šéfredaktorka časopisu Prima ZOOM Lenka Klicperová, politický a kulturní geograf Honza Haruda a dokumentarista, spisovatel a cestovatel Petr Horký.

Příliš mnoho turistů škodí aneb Cestovatelská diskuse na festivalu ZOOM FEST

Masivní povodně, které postihly Česko v letech 1997, 2002, 2013 a nejnověji v září 2024, mají společného původce. „Vždy je to tlaková níže, která vzniká v Janovském zálivu a pak postupuje severovýchodním směrem nad Českou republiku,“ vysvětluje hydrolog a prognostik Radek Čekal z ČHMÚ. Tentokrát jsme ale měli štěstí – suché a teplé počasí, které Česko před posledními povodněmi tolik potrápilo, zabránilo podle Čekala větším škodám. Krajina totiž dokázala minimálně jeden den intenzivních srážek vstřebat.

Proč Česko všechny své povodně posílá dál, jak důležitá je nasycenost povodí a díky čemu hydrologové dokáží před povodní varovat pět dnů předem, se dozvíte v aktuální epizodě ZOOMCASTu.

Masivní povodně, které postihly Česko v letech 1997, 2002, 2013 a nejnověji v září 2024, mají společného původce. „Vždy je to tlaková níže, která vzniká v Janovském zálivu a pak postupuje severovýchodním směrem nad Českou republiku,“ vysvětluje hydrolog a prognostik Radek Čekal z ČHMÚ. Tentokrát jsme ale měli štěstí – suché a teplé počasí, které Česko před posledními povodněmi tolik potrápilo, zabránilo podle Čekala větším škodám. Krajina totiž dokázala minimálně jeden den intenzivních srážek vstřebat.
Proč Česko všechny své povodně posílá dál, jak důležitá je nasycenost povodí a díky čemu hydrologové dokáží před povodní varovat pět dnů předem, se dozvíte v aktuální epizodě ZOOMCASTu.

Hydrolog Radek Čekal: Voda přichází z Janovského zálivu, sucho povodně o den oddálilo

Na první pohled má zrada v novodobé české historii nezastupitelné místo. Mnichovská zrada poslala Československo do náruče Hitlerovi, po atentátu na Heydricha pak zrádce Karel Čurda nasměroval gestapo na parašutisty a jejich spolupracovníky. „Nikdo z nás neví, jak se zachová v krajní situaci, kdy vám hrozí trest smrti, mučení a podobně,“ mírní vášně historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha, podle nějž je mezi hrdinstvím a zbabělostí jen tenká hranice.

Na první pohled má zrada v novodobé české historii nezastupitelné místo. Mnichovská zrada poslala Československo do náruče Hitlerovi, po atentátu na Heydricha pak zrádce Karel Čurda nasměroval gestapo na parašutisty a jejich spolupracovníky. „Nikdo z nás neví, jak se zachová v krajní situaci, kdy vám hrozí trest smrti, mučení a podobně,“ mírní vášně historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha, podle nějž je mezi hrdinstvím a zbabělostí jen tenká hranice.

S největšími českými zrádci je to složitější. Historik důkladně rozebírá Čurdu nebo Moravce

Démoni, přízraky a duchové jsou nedílnou součástí každé kultury, českou nebo vietnamskou nevyjímaje. Do Vietnamu se tento typ tajemna vydala studovat Lucie Lukačovičová, spisovatelka knih se sci-fi a fantasy tematikou. Strach z duchů a z mrtvých je podle ní ve Vietnamu stejně rozšířený jako v Česku, nejde ale o jedinou sféru, které se zde vyplatí věnovat pozornost.

Stejně jako my máme své utopence a vodníky, hemží se především delta Mekongu bytostmi zvanými „ma da“ žijícími pod vodou. Jde vlastně o duchy utonulých lidí. „Pokud nepřijde profesionální zaříkávač nebo nějaký mnich, který to umí, jediným způsobem, jak si mohou sami pomoci, je, když sami utopí někoho jiného,“ vysvětluje Lucie Lukačovičová, která vystudovala kulturní antropologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jaké místo mají ve Vietnamu, ale také třeba ve Španělsku nebo v české metropoli příběhy vyprávěné z generace na generaci, zjistíte v našem podcastu.

Démoni, přízraky a duchové jsou nedílnou součástí každé kultury, českou nebo vietnamskou nevyjímaje. Do Vietnamu se tento typ tajemna vydala studovat Lucie Lukačovičová, spisovatelka knih se sci-fi a fantasy tematikou. Strach z duchů a z mrtvých je podle ní ve Vietnamu stejně rozšířený jako v Česku, nejde ale o jedinou sféru, které se zde vyplatí věnovat pozornost.
Stejně jako my máme své utopence a vodníky, hemží se především delta Mekongu bytostmi zvanými „ma da“ žijícími pod vodou. Jde vlastně o duchy utonulých lidí. „Pokud nepřijde profesionální zaříkávač nebo nějaký mnich, který to umí, jediným způsobem, jak si mohou sami pomoci, je, když sami utopí někoho jiného,“ vysvětluje Lucie Lukačovičová, která vystudovala kulturní antropologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jaké místo mají ve Vietnamu, ale také třeba ve Španělsku nebo v české metropoli příběhy vyprávěné z generace na generaci, zjistíte v našem podcastu.

Duchové a démoni Vietnamu

Myšlenka první československé elektrárny A1, která měla vzniknout na Slovensku, byla unikátní. Zatímco běžné jaderné elektrárny používají jako jaderné palivo složitě obohacovaný uran, měly Jaslovské Bohunice spalovat uran přírodní. Jenže udržet jadernou reakci v neobohaceném palivu není snadné. Reaktor nemohla chladit voda, proto se sáhlo k oxidu uhličitému.
Po pěti letech fungování přišla v roce 1976 první nehoda. Při výměně paliva byl špatně uzamčený palivový článek tlakem vymrštěn do reaktorové haly, reaktor se přehříval a hrozilo roztavení aktivní zóny. O rok později pak za dramatických okolností unikla do chladicího okruhu radioaktivní těžká voda a jen zázrakem se z reaktoru A1 nestal československý Černobyl. Proč komunisté obě havárie tajili a proč utajování jejich okolností trvá dodnes?

Myšlenka první československé elektrárny A1, která měla vzniknout na Slovensku, byla unikátní. Zatímco běžné jaderné elektrárny používají jako jaderné palivo složitě obohacovaný uran, měly Jaslovské Bohunice spalovat uran přírodní. Jenže udržet jadernou reakci v neobohaceném palivu není snadné. Reaktor nemohla chladit voda, proto se sáhlo k oxidu uhličitému. Po pěti letech fungování přišla v roce 1976 první nehoda. Při výměně paliva byl špatně uzamčený palivový článek tlakem vymrštěn do reaktorové haly, reaktor se přehříval a hrozilo roztavení aktivní zóny. O rok později pak za dramatických okolností unikla do chladicího okruhu radioaktivní těžká voda a jen zázrakem se z reaktoru A1 nestal československý Černobyl. Proč komunisté obě havárie tajili a proč utajování jejich okolností trvá dodnes?

Československý Černobyl mohl zamořit velkou část Slovenska

Je to vlastně geniální nápad postavit kopii Titanicu a vypustit ji na okružní plavby po světových oceánech. Právě to se chystá udělat australský miliardář Clive Palmer, který pro budoucí cestující plánuje hned několik překvapení včetně autentického menu na palubě třetí třídy. Doufejme jen, že v honbě za identickým Titanicem se nebude jeho stavitel otrocky držet všech „detailů“ včetně tragického ztroskotání při první plavbě.
U historie ještě zůstaneme. Jde o svatební šaty císařovny Sissi, která si brala císaře Františka Josefa I. v pondělí 24. dubna 1854. O obřadu víme skoro vše s výjimkou jedné, zato dost podstatné okolnosti. Dodnes nevíme, jaké šaty měla 16letá Sissi na sobě. Co se stalo, kam se šaty poděly a jak s nimi souvisí jeden obraz z Opavy, se dozvíte v další části našeho podcastu. No a pokud netušíte, co vlastně dělá člověk, který chytá lelky, vydržte poslouchat až do konce…

Je to vlastně geniální nápad postavit kopii Titanicu a vypustit ji na okružní plavby po světových oceánech. Právě to se chystá udělat australský miliardář Clive Palmer, který pro budoucí cestující plánuje hned několik překvapení včetně autentického menu na palubě třetí třídy. Doufejme jen, že v honbě za identickým Titanicem se nebude jeho stavitel otrocky držet všech „detailů“ včetně tragického ztroskotání při první plavbě. U historie ještě zůstaneme. Jde o svatební šaty císařovny Sissi, která si brala císaře Františka Josefa I. v pondělí 24. dubna 1854. O obřadu víme skoro vše s výjimkou jedné, zato dost podstatné okolnosti. Dodnes nevíme, jaké šaty měla 16letá Sissi na sobě. Co se stalo, kam se šaty poděly a jak s nimi souvisí jeden obraz z Opavy, se dozvíte v další části našeho podcastu. No a pokud netušíte, co vlastně dělá člověk, který chytá lelky, vydržte poslouchat až do konce…

Nový Titanic, svatební šaty císařovny Sissi a chytání lelků

Nepotvrzené informace o možném zásahu Ruska na Hokkaidu a nevyřešená ruská okupace části Kurilských ostrovů nevyvolávají obavy jen v Japonsku. Mohla by kremelská politika ochrany ruských menšin zajít tak daleko, aby Moskva vystoupila na „ochranu“ zde žijících domorodých Ainů, jež ministr zahraničí Sergej Lavrov považuje za ruské občany? A co by se muselo stát, aby Japonsko odložilo svůj pacifismus a sáhlo po zbraních?
O historii válečnictví v Japonsku od pro někoho možná nezvyklé součásti výzbroje samurajů, přes zázračné odražení dvou mongolských invazí až po dvě století trvající éru šógunátu Tokugawa a postoj moderních Japonců k válce jsme si tentokrát povídali s japanologem Romanem Kodetem ze Západočeské univerzity v Plzni.

Nepotvrzené informace o možném zásahu Ruska na Hokkaidu a nevyřešená ruská okupace části Kurilských ostrovů nevyvolávají obavy jen v Japonsku. Mohla by kremelská politika ochrany ruských menšin zajít tak daleko, aby Moskva vystoupila na „ochranu“ zde žijících domorodých Ainů, jež ministr zahraničí Sergej Lavrov považuje za ruské občany? A co by se muselo stát, aby Japonsko odložilo svůj pacifismus a sáhlo po zbraních? O historii válečnictví v Japonsku od pro někoho možná nezvyklé součásti výzbroje samurajů, přes zázračné odražení dvou mongolských invazí až po dvě století trvající éru šógunátu Tokugawa a postoj moderních Japonců k válce jsme si tentokrát povídali s japanologem Romanem Kodetem ze Západočeské univerzity v Plzni.

Tasí Japonsko znovu samurajské meče?

Krvavý střet českých a moravských Přemyslovců sice skončil roku 1185 vítězstvím českého vojska, ztráty ale byly tak velké, že Češi z bojiště raději odtáhli a Moravany nepronásledovali. Kdo s kým bojoval a hlavně, kde k bratrovražedné bitvě došlo a co se na bojišti podařilo nalézt?
Nutkání hledat (a najít) posledního zabitého vojáka toho kterého konfliktu je fenoménem moderní doby. V případě ruské invaze na Ukrajinu si na posledního padlého ještě nějakou dobu počkáme, to nám ale nebrání v pátrání po prvním padlém na ukrajinském bojišti. Jeho příběh děsí a inspiruje zároveň.

Krvavý střet českých a moravských Přemyslovců sice skončil roku 1185 vítězstvím českého vojska, ztráty ale byly tak velké, že Češi z bojiště raději odtáhli a Moravany nepronásledovali. Kdo s kým bojoval a hlavně, kde k bratrovražedné bitvě došlo a co se na bojišti podařilo nalézt? Nutkání hledat (a najít) posledního zabitého vojáka toho kterého konfliktu je fenoménem moderní doby. V případě ruské invaze na Ukrajinu si na posledního padlého ještě nějakou dobu počkáme, to nám ale nebrání v pátrání po prvním padlém na ukrajinském bojišti. Jeho příběh děsí a inspiruje zároveň.

Od největší bitvy Čechů s Moravany brzy uplyne 850 let. Jak dopadla?

Tušíte, jak rychle snese kukačka vejce do cizího hnízda, kolik toho máme společného s neandrtálci nebo co by se stalo, kdyby z ničeho nic zmizel Měsíc? ZOOM CAST loví záhady, obdivuje historii, putuje zapomenutými místy, kroutí hlavou nad novými objevy a troufale komentuje příběh naší civilizace. Proč to dělá? Protože lidé z televizního kanálu Prima ZOOM a jeho internetových stránek primazoom.cz si jednoduše nemohou pomoci: zvídavost mají v krvi a slyšet jsou i za rohem!

Tušíte, jak rychle snese kukačka vejce do cizího hnízda, kolik toho máme společného s neandrtálci nebo co by se stalo, kdyby z ničeho nic zmizel Měsíc? ZOOM CAST loví záhady, obdivuje historii, putuje zapomenutými místy, kroutí hlavou nad novými objevy a troufale komentuje příběh naší civilizace. Proč to dělá? Protože lidé z televizního kanálu Prima ZOOM a jeho internetových stránek <a href="http://primazoom.cz/" data-stringify-link="http://primazoom.cz" data-sk="tooltip_parent">primazoom.cz</a> si jednoduše nemohou pomoci: zvídavost mají v krvi a slyšet jsou i za rohem!

ZOOM CAST

Social links:

Follow the podcast:

21 clip(s)