Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilotka společnosti Ryanair Denisa Šteckerová, kterou můžete znát z Instagramu, kde vystupuje jako @pilotdenisa.  S Boeingy 737 bázovanými v Praze létá především po Evropě, ale potkat ji můžete i na lince do Jordánska. To je ostatně nejvzdálenější destinace, kam pražští piloti s letadly z Prahy létají.

Na palubě Boeingu začínala při studiu na vysoké škole jako letuška a už tehdy si přála být jednou v kokpitu. Zakousla se do přípravy, absolvovala pilotní školu, sama si zajistila potřebné kurzy, a nakonec se jí tenhle sen splnil.

Hostem nov&eacute;ho d&iacute;lu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilotka společnosti Ryanair&nbsp;Denisa &Scaron;teckerov&aacute;, kterou můžete zn&aacute;t z Instagramu, kde vystupuje jako&nbsp;@pilotdenisa. &nbsp;S Boeingy 737 b&aacute;zovan&yacute;mi v Praze l&eacute;t&aacute; předev&scaron;&iacute;m po Evropě, ale potkat ji můžete i na lince do Jord&aacute;nska. To je ostatně nejvzd&aacute;leněj&scaron;&iacute; destinace, kam&nbsp;praž&scaron;t&iacute; piloti s letadly z Prahy l&eacute;taj&iacute;.
Na palubě Boeingu zač&iacute;nala při studiu&nbsp;na vysok&eacute; &scaron;kole jako letu&scaron;ka a už tehdy si př&aacute;la b&yacute;t jednou v kokpitu. Zakousla se do&nbsp;př&iacute;pravy, absolvovala pilotn&iacute; &scaron;kolu, sama si zajistila potřebn&eacute; kurzy, a nakonec se j&iacute;&nbsp;tenhle sen splnil.

Cesty Zdopravy - Denisa Šteckerová

Naším hostem je provozní ředitel, jeden ze zakladatelů a také třetinový majitel společnosti BF Logistics,  Robert Linhart. Z pohledu objemu nákladní dopravy je to aktuálně dle statistik
ŽESNAD.CZ 21. dopravce co do počtu hrubých tunových kilometrů za prvních deset
měsíců letošního roku.

„Získat zákazníka, to je těžké, ale udržet si zákazníka je ještě stokrát těžší. Musíte
mu věnovat neustálou péči, hlídat jeho přepravy, komunikovat s ním a včas řešit
všechny problémy, které mohou nastat. Aby byl v obraze a mohl se mimořádnosti
připravit. Tahle péče tu musí být denně,“ říká v podcastu Robert Linhart, podle nějž
se na trhu rozjel naplno železniční kanibalismus mezi dopravci. „Tlučeme se a
vybíjíme mezi sebou. Z toho profituje zákazník, který může vycítit, že dopravci nemají
co vozit, a jdou tak s cenami dolů,“ dodává Linhart.

Na&scaron;&iacute;m hostem je&nbsp;provozn&iacute; ředitel, jeden ze zakladatelů a tak&eacute; třetinov&yacute; majitel společnosti BF Logistics,&nbsp; Robert Linhart. Z pohledu objemu n&aacute;kladn&iacute; dopravy je to aktu&aacute;lně dle statistik ŽESNAD.CZ 21. dopravce co do počtu hrub&yacute;ch tunov&yacute;ch kilometrů za prvn&iacute;ch deset měs&iacute;ců leto&scaron;n&iacute;ho roku.
&bdquo;Z&iacute;skat z&aacute;kazn&iacute;ka, to je těžk&eacute;, ale udržet si z&aacute;kazn&iacute;ka je je&scaron;tě stokr&aacute;t těž&scaron;&iacute;. Mus&iacute;te mu věnovat neust&aacute;lou p&eacute;či, hl&iacute;dat jeho přepravy, komunikovat s n&iacute;m a včas ře&scaron;it v&scaron;echny probl&eacute;my, kter&eacute; mohou nastat. Aby byl v obraze a mohl se mimoř&aacute;dnosti připravit. Tahle p&eacute;če tu mus&iacute; b&yacute;t denně,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; v podcastu Robert Linhart, podle nějž se na trhu rozjel naplno železničn&iacute; kanibalismus mezi dopravci. &bdquo;Tlučeme se a vyb&iacute;j&iacute;me mezi sebou. Z toho profituje z&aacute;kazn&iacute;k, kter&yacute; může vyc&iacute;tit, že dopravci nemaj&iacute; co vozit, a jdou tak s cenami dolů,&ldquo; dod&aacute;v&aacute; Linhart.

Cesty Zdopravy - Robert Linhart

Hostem dalšího dílu podcastu je šéf Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček.  Plzeňská MHD přepraví podle aktuálních čísel 100 milionů cestujících ročně a o její provoz se stará na 9 stovek zaměstnanců jen u samotných dopravních podniků. Provoz plzeňské MHD ročně vyjde na necelé dvě miliardy korun. 
Cílem Plzně je mít v příštích letech zcela bezemisní MHD. „V budoucnu nebudeme
mít možnost pořizovat autobusy se spalovacím motorem a budeme muset
přepřáhnout na něco jiného. Ne všechno půjde zajistit tramvajovou nebo
trolejbusovou dopravou s bateriemi. Přestože jsme se elektrobusům dlouho bránili,
začali jsme oťukávat, co obnáší, abychom se mohli připravit. Zkušenosti jsou
s vozidly pozitivní, nemáme je ale zatím kde nabíjet,“ popisuje první zkušenosti
s testováním elektrobusů v Plzni Jiří Ptáček. V příštím roce nakoupí podniky ještě pět
autobusů, a nejspíš půjde podle slov ředitele už o poslední vozy se spalovacím
motorem.

Hostem dal&scaron;&iacute;ho d&iacute;lu podcastu je &scaron;&eacute;f Plzeňsk&yacute;ch městsk&yacute;ch dopravn&iacute;ch podniků Jiř&iacute; Pt&aacute;ček.&nbsp; Plzeňsk&aacute; MHD přeprav&iacute; podle aktu&aacute;ln&iacute;ch č&iacute;sel 100&nbsp;milionů cestuj&iacute;c&iacute;ch ročně a o jej&iacute; provoz se star&aacute; na 9 stovek zaměstnanců jen u&nbsp;samotn&yacute;ch dopravn&iacute;ch podniků. Provoz plzeňsk&eacute; MHD ročně vyjde na necel&eacute; dvě miliardy korun.&nbsp; C&iacute;lem Plzně je m&iacute;t v př&iacute;&scaron;t&iacute;ch letech zcela bezemisn&iacute; MHD. &bdquo;V budoucnu nebudeme m&iacute;t možnost pořizovat autobusy se spalovac&iacute;m motorem a budeme muset přepř&aacute;hnout na něco jin&eacute;ho. Ne v&scaron;echno půjde zajistit tramvajovou nebo trolejbusovou dopravou s bateriemi. Přestože jsme se elektrobusům dlouho br&aacute;nili, začali jsme oťuk&aacute;vat, co obn&aacute;&scaron;&iacute;, abychom se mohli připravit. Zku&scaron;enosti jsou s vozidly pozitivn&iacute;, nem&aacute;me je ale zat&iacute;m kde nab&iacute;jet,&ldquo; popisuje prvn&iacute; zku&scaron;enosti s testov&aacute;n&iacute;m elektrobusů v Plzni Jiř&iacute; Pt&aacute;ček. V př&iacute;&scaron;t&iacute;m roce nakoup&iacute; podniky je&scaron;tě pět autobusů, a nejsp&iacute;&scaron; půjde podle slov ředitele už o posledn&iacute; vozy se spalovac&iacute;m motorem.

Cesty Zdopravy - Jiří Ptáček

Jan Paroubek stojí v čele státního podniku CENDIS, léta pracoval jako strojvedoucí, vedl i
Odbor kolejových vozidel u Českých drah, stál u rozjezdu RegioJetu i Leo Expresu a
se svým synem Janem vdechl druhý život opuštěnému kutnohorskému depu.
V současnosti má CENDIS 320 lidí, polovina z nich pracuje v oblasti IT. Spadá pod něj například jízdenka OneTicket nebo prodej elektronické dálniční známky. 

Jan Paroubek stoj&iacute; v čele&nbsp;st&aacute;tn&iacute;ho podniku CENDIS, l&eacute;ta pracoval jako strojvedouc&iacute;, vedl i Odbor kolejov&yacute;ch vozidel u Česk&yacute;ch drah, st&aacute;l u rozjezdu RegioJetu i Leo Expresu a se sv&yacute;m synem Janem vdechl druh&yacute; život opu&scaron;těn&eacute;mu kutnohorsk&eacute;mu depu. V současnosti m&aacute; CENDIS 320 lid&iacute;, polovina z nich pracuje&nbsp;v oblasti IT. Spad&aacute; pod něj např&iacute;klad j&iacute;zdenka OneTicket nebo prodej elektronick&eacute; d&aacute;lničn&iacute; zn&aacute;mky.&nbsp;

Cesty ZDopravy - Jan Paroubek

Jakub Kraus je vedoucí Katedry letecké dopravy na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a také muž, který už pět let předsedá Strategickému fóru bezpilotního letectví. Právě tady se schází zástupci všech do letectví zapojených organizací a spolků (včetně leteckých modelářů), aby společně posouvali pravidla bezpilotního létání dopředu. V novém díle tak probíráme drony a jejich budoucnost v českém vzdušném prostoru. 

Jakub Kraus je vedouc&iacute; Katedry leteck&eacute; dopravy na Fakultě dopravn&iacute; ČVUT v&nbsp;Praze a tak&eacute; muž, kter&yacute; už pět let předsed&aacute; Strategick&eacute;mu f&oacute;ru bezpilotn&iacute;ho letectv&iacute;.&nbsp;Pr&aacute;vě tady se sch&aacute;z&iacute; z&aacute;stupci v&scaron;ech do letectv&iacute; zapojen&yacute;ch organizac&iacute; a spolků&nbsp;(včetně leteck&yacute;ch model&aacute;řů), aby společně posouvali pravidla bezpilotn&iacute;ho l&eacute;t&aacute;n&iacute;&nbsp;dopředu. V nov&eacute;m d&iacute;le tak prob&iacute;r&aacute;me drony a jejich budoucnost v česk&eacute;m vzdu&scaron;n&eacute;m prostoru.&nbsp;

Cesty Zdopravy - Jakub Kraus

Bohumír Bárta je dlouholetým šéfem společnosti JLV.  Ta vznikla od názvem Jídelní a lůžkové vozy na samotném konci roku 1959, poskytovala dlouhá desetiletí jídelní a lůžkový servis vlakům ČSD a když přišla revoluce, stala předmětem kuponové privatizace. „Lidé byli opatrní, díky tomu byla
tehdy cena akcie nízká. Nevěřili, že jídelní a lůžkové vozy budou schopné
samostatně přežít kapitalismus,“ vzpomíná Bohumír Bárta. Dneska už je jasné, že
takový předpoklad byl mylný. Přežít pomohla ale JLV strategie, na jejímž základě
přestalo být závislé na servisu ve vlacích, začalo se víc starat samo o sebe, a byznys
rozjelo i mimo palubu vlaků.

Bohum&iacute;r B&aacute;rta je dlouholet&yacute;m &scaron;&eacute;fem společnosti JLV.&nbsp; Ta vznikla od n&aacute;zvem J&iacute;deln&iacute; a lůžkov&eacute; vozy na samotn&eacute;m konci roku&nbsp;1959, poskytovala dlouh&aacute; desetilet&iacute; j&iacute;deln&iacute; a lůžkov&yacute; servis vlakům ČSD a když při&scaron;la&nbsp;revoluce, stala předmětem kuponov&eacute; privatizace. &bdquo;Lid&eacute; byli opatrn&iacute;, d&iacute;ky tomu byla tehdy cena akcie n&iacute;zk&aacute;. Nevěřili, že j&iacute;deln&iacute; a lůžkov&eacute; vozy budou schopn&eacute; samostatně přež&iacute;t kapitalismus,&ldquo; vzpom&iacute;n&aacute; Bohum&iacute;r B&aacute;rta. Dneska už je jasn&eacute;, že takov&yacute; předpoklad byl myln&yacute;. Přež&iacute;t pomohla ale JLV strategie, na jej&iacute;mž z&aacute;kladě přestalo b&yacute;t z&aacute;visl&eacute; na servisu ve vlac&iacute;ch, začalo se v&iacute;c starat samo o sebe, a byznys rozjelo i mimo palubu vlaků.

Cesty Zdopravy - Bohumír Bárta

Albert Fikáček je čersvým majitelem Jindřichohradeckých místních drah Albert Fikáček. Před dvěma dny podepsal smlouvu s insolvenčním správcem a teď chystá rozjezd pravidelného provozu. S tím by rád začal na obou jihočeských úzkorozchodných tratí už na Velikonoce.
„Pravidelný provoz v rozsahu, jaký tam byl před třemi lety se už nikdy nevrátí. A to je
potřeba si říct otevřeně. A ani by nebylo rozumné, aby se vracel. Některé vlaky
v zimních měsících vykazovaly obsazenost 0,8 člověka na vlak. To není něco, co by
si kraje mohly dovolit dotovat z veřejných prostředků,“ říká Fikáček.

Albert Fik&aacute;ček je čersv&yacute;m majitelem Jindřichohradeck&yacute;ch m&iacute;stn&iacute;ch drah Albert Fik&aacute;ček. Před dvěma dny podepsal&nbsp;smlouvu s insolvenčn&iacute;m spr&aacute;vcem&nbsp;a&nbsp;teď chyst&aacute; rozjezd pravideln&eacute;ho provozu. S t&iacute;m by r&aacute;d začal na obou jihočesk&yacute;ch&nbsp;&uacute;zkorozchodn&yacute;ch trat&iacute; už na Velikonoce. &bdquo;Pravideln&yacute; provoz v rozsahu, jak&yacute; tam byl před třemi lety se už nikdy nevr&aacute;t&iacute;. A to je potřeba si ř&iacute;ct otevřeně. A ani by nebylo rozumn&eacute;, aby se vracel. Někter&eacute; vlaky v zimn&iacute;ch měs&iacute;c&iacute;ch vykazovaly obsazenost 0,8 člověka na vlak. To nen&iacute; něco, co by si kraje mohly dovolit dotovat z veřejn&yacute;ch prostředků,&ldquo; ř&iacute;k&aacute;&nbsp;Fik&aacute;ček.

Cesty Zdopravy - Albert Fikáček

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je šéf Siemens Mobility v Česku Roman
Kokšal. Tento týden se staly České dráhy prvním zákazníkem na světě, který převzal
lokomotivu Vectron s maximální rychlostí na 230 km/h. A tak hned na začátku rozhovoru
probíráme detaily. V Česku má dnes Siemens Mobility téměř tisíc zaměstnanců, na šest
stovek z nich se věnuje vývoji pro celosvětový Siemens. Českou inženýrskou stopu najdete na
celé planetě. „Příkladem jsou projekty v Americe, kde pracujeme na lokomotivách Charger.
Náš tým v Česku, který se zabývá lokomotivním inženýringem, má přes 80 lidí. Děláme
projekty pro indických trh, někteří kolegové se podívají třeba do Austrálie, kde máme projekt
metra,“ vyjmenovává část náplně práce českých inženýrů v Siemensu Roman Kokšal.

Hostem nov&eacute;ho d&iacute;lu podcastu Cesty Zdopravy.cz je &scaron;&eacute;f Siemens Mobility v Česku Roman Kok&scaron;al. Tento t&yacute;den se staly Česk&eacute; dr&aacute;hy prvn&iacute;m z&aacute;kazn&iacute;kem na světě, kter&yacute; převzal lokomotivu Vectron s maxim&aacute;ln&iacute; rychlost&iacute; na 230 km/h. A tak hned na zač&aacute;tku rozhovoru prob&iacute;r&aacute;me detaily. V Česku m&aacute; dnes Siemens Mobility t&eacute;měř tis&iacute;c zaměstnanců, na &scaron;est stovek z nich se věnuje v&yacute;voji pro celosvětov&yacute; Siemens. Českou inžen&yacute;rskou stopu najdete na cel&eacute; planetě. &bdquo;Př&iacute;kladem jsou projekty v Americe, kde pracujeme na lokomotiv&aacute;ch Charger. N&aacute;&scaron; t&yacute;m v Česku, kter&yacute; se zab&yacute;v&aacute; lokomotivn&iacute;m inžen&yacute;ringem, m&aacute; přes 80 lid&iacute;. Děl&aacute;me projekty pro indick&yacute;ch trh, někteř&iacute; kolegov&eacute; se pod&iacute;vaj&iacute; třeba do Austr&aacute;lie, kde m&aacute;me projekt metra,&ldquo; vyjmenov&aacute;v&aacute; č&aacute;st n&aacute;plně pr&aacute;ce česk&yacute;ch inžen&yacute;rů v Siemensu Roman Kok&scaron;al.

Cesty Zdopravy - Roman Kokšal

V nejnovějším díle podcastu Cesty Zdopravy.cz vás vezmeme do světa cestování lidí
s hendikepem. Naším hostem je Nicole Fryčová. Právnička, někdejší paralympionička a
expertka na oblast přístupnosti a práv lidí se zdravotním postižením. Je prakticky nevidomá a
se SVOD Bohemia spolupracuje na dokončení historicky prvního Katalogu požadavků a
doporučení pro zlepšení přístupnosti veřejné dopravy pro cestující s hendikepem.
Obsahu, funkčnosti a přínosům Katalogu se věnujeme hned úvodní části našeho rozhovoru. Nicole Fryčová je aktivní v desítkách organizací a pracovních skupin. Snaží se pomáhat lidem
s postižením, aby se jim u nás žilo lépe. Říká, že její největší aktuální výzvou je zpřístupnění
volebních lístků pro voliče s těžkým zrakovým postižením. Ráda by, aby nevidomí mohli
odvolit tajně a sami. Bez pomoci ostatních.

V nejnověj&scaron;&iacute;m d&iacute;le podcastu Cesty Zdopravy.cz v&aacute;s vezmeme do světa cestov&aacute;n&iacute; lid&iacute; s hendikepem. Na&scaron;&iacute;m hostem je Nicole Fryčov&aacute;. Pr&aacute;vnička, někdej&scaron;&iacute; paralympionička a expertka na oblast př&iacute;stupnosti a pr&aacute;v lid&iacute; se zdravotn&iacute;m postižen&iacute;m. Je prakticky nevidom&aacute; a se SVOD Bohemia spolupracuje na dokončen&iacute; <a href="https://zdopravy.cz/dokument-svod-bohemia-dokoncil-katalog-pro-lepsi-cestovani-s-hendikepem-okomentujte-ho-256626/">historicky prvn&iacute;ho Katalogu požadavků a</a> <a href="https://zdopravy.cz/dokument-svod-bohemia-dokoncil-katalog-pro-lepsi-cestovani-s-hendikepem-okomentujte-ho-256626/">doporučen&iacute; pro zlep&scaron;en&iacute; př&iacute;stupnosti veřejn&eacute; dopravy pro cestuj&iacute;c&iacute; s hendikepem</a>. Obsahu, funkčnosti a př&iacute;nosům Katalogu&nbsp;se věnujeme hned &uacute;vodn&iacute; č&aacute;sti na&scaron;eho rozhovoru. Nicole Fryčov&aacute; je aktivn&iacute; v des&iacute;tk&aacute;ch organizac&iacute; a pracovn&iacute;ch skupin. Snaž&iacute; se pom&aacute;hat lidem s postižen&iacute;m, aby se jim u n&aacute;s žilo l&eacute;pe. Ř&iacute;k&aacute;, že jej&iacute; největ&scaron;&iacute; aktu&aacute;ln&iacute; v&yacute;zvou je zpř&iacute;stupněn&iacute; volebn&iacute;ch l&iacute;stků pro voliče s těžk&yacute;m zrakov&yacute;m postižen&iacute;m. R&aacute;da by, aby nevidom&iacute; mohli odvolit tajně a sami. Bez pomoci ostatn&iacute;ch.

Cesty Zdopravy - Nicole Fryčová

Hostem dalšího letního podcastu Cesty Zdopravy.cz je Ondřej Láska z pražského dopravního
podniku. Je správcem sbírek pražského Muzea MHD ve Střešovicích, ale také sběratelem
veteránů ve svém osobním životě.

Stará se o historické tramvaje, autobusy, trolejbusy, metro, lanovku i historická nákladní
auta. Nejen aby hezky vypadaly, ale také aby byly funkční. „Abychom měli muzeum stále živé,
je třeba přibírat exponáty ze současnosti. Jakmile sbírka přestane růst, tak tím vlastně
muzeum končí,“ říká v novém díle podcastu Ondřej Láska, který se těší, až se na sklonku roku
představí autobusy a historická nákladní auta veřejnosti v nové výstavní hale, která teď
vzniká ve Střešovicích.

Hostem dal&scaron;&iacute;ho letn&iacute;ho podcastu Cesty Zdopravy.cz je Ondřej L&aacute;ska z pražsk&eacute;ho dopravn&iacute;ho podniku. Je spr&aacute;vcem sb&iacute;rek pražsk&eacute;ho Muzea MHD ve Stře&scaron;ovic&iacute;ch, ale tak&eacute; sběratelem veter&aacute;nů ve sv&eacute;m osobn&iacute;m životě.
Star&aacute; se o historick&eacute; tramvaje, autobusy, trolejbusy, metro, lanovku i historick&aacute; n&aacute;kladn&iacute; auta. Nejen aby hezky vypadaly, ale tak&eacute; aby byly funkčn&iacute;. &bdquo;Abychom měli muzeum st&aacute;le živ&eacute;, je třeba přib&iacute;rat expon&aacute;ty ze současnosti. Jakmile sb&iacute;rka přestane růst, tak t&iacute;m vlastně muzeum konč&iacute;,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; v nov&eacute;m d&iacute;le podcastu Ondřej L&aacute;ska, kter&yacute; se tě&scaron;&iacute;, až se na sklonku roku představ&iacute; autobusy a historick&aacute; n&aacute;kladn&iacute; auta veřejnosti v nov&eacute; v&yacute;stavn&iacute; hale, kter&aacute; teď vznik&aacute; ve Stře&scaron;ovic&iacute;ch.

Zdopravy

Follow the podcast:

133 clip(s)