Jak se řídí provoz největšího nákladního dopravce na železnici v Česku? Pozvání k našemu mikrofonu přijal provozní šéf ČD Cargo a člen představenstva Martin Svojanovský.

Nákladní doprava na železnici zažívá relativně těžké časy. Ekonomika se odklání od hnědého uhlí, Liberty v Ostravě z ničeho nic skončila a kůrovcové dřevo je
na českých horách vytěženo. Nejde o zakázky, které by Cargo ztratilo ve prospěch jiných dopravců, jsou to přepravy, které jsou definitivně pryč a už se ani nevrátí.
„Dnes se ukazuje, že rozhodnutí investovat, jít na zahraniční trhy a budeme budovat pobočky nebo dceřiné společnosti, byl jednoznačně správný tah. Když bychom je neměli, tak bychom se tu neuživili. To že působíme v sedmi zemích v Evropě, byla cesta správným směrem. I díky tomu je ČD Cargo v takové kondici,“ říká v rozhovoru Martin Svojanovský. Na železnici je od roku 1993, mnoho let pracoval jako dispečer v České Třebové a říká, že je to láska na celý život. Dodnes drží to, že odslouží
několik směn ročně jako ústřední dispečer. 

Jak se řídí provoz největšího nákladního dopravce na železnici v Česku? Pozvání k našemu mikrofonu přijal provozní šéf ČD Cargo a člen představenstva Martin Svojanovský.
Nákladní doprava na železnici zažívá relativně těžké časy. Ekonomika se odklání od hnědého uhlí, Liberty v Ostravě z ničeho nic skončila a kůrovcové dřevo je na českých horách vytěženo. Nejde o zakázky, které by Cargo ztratilo ve prospěch jiných dopravců, jsou to přepravy, které jsou definitivně pryč a už se ani nevrátí. „Dnes se ukazuje, že rozhodnutí investovat, jít na zahraniční trhy a budeme budovat pobočky nebo dceřiné společnosti, byl jednoznačně správný tah. Když bychom je neměli, tak bychom se tu neuživili. To že působíme v sedmi zemích v Evropě, byla cesta správným směrem. I díky tomu je ČD Cargo v takové kondici,“ říká v rozhovoru Martin Svojanovský. Na železnici je od roku 1993, mnoho let pracoval jako dispečer v České Třebové a říká, že je to láska na celý život. Dodnes drží to, že odslouží několik směn ročně jako ústřední dispečer.

Cesty Zdopravy - Martin Svojanovský

Vojtěch Hromíř je generální tajemník Sdruženíautomobilových dopravců ČESMAD Bohemia. V Česku je na třicet tisíc aktivních dopravců všech velikostí, členskou základnu ČESMAD Bohemia tvoří z velké části ti, co podnikají v mezinárodní
dopravě. ČESMAD Bohemia je členem Mezinárodní unie silniční dopravy, která má velkou kancelář v Bruselu a snaží se lobovat za lepší podmínky podnikatelů v autodopravě u nás i na půdě EU. „Máme asi dva tisíce členů, což představuje 27 tisíc nákladních vozidel a autobusů. Smysl tohoto sdružení je, aby se podnikatelské prostředí v dopravě zlepšovalo, nikoliv zhoršovalo,“ říká Vojtěch Hromíř.

Dnes musí čelit čeští autodopravci extrémně silné konkurenci z východu. Stejně jako oni využívali hned po našem vstupu do EU svou silnou konkurenční výhodu na západních trzích, protože byli levnější než tamní tradiční dopravci, teď zažívají to samé opačně, když k nám expanduje levnější konkurence z východních zemí. „Hodně teď zanikají firmy podnikatelů, kteří začali po roce 1990 a dneska jsou po 34 letech unavení a nemají nástupce. Ale vedle toho vznikají firmy nové, řekl bych, že obnova je plynulá,“ popisuje v podcastu Vojtěch Hromíř.

Vojtěch Hromíř je generální tajemník Sdruženíautomobilových dopravců ČESMAD Bohemia. V Česku je na třicet tisíc aktivních dopravců všech velikostí, členskou základnu ČESMAD Bohemia tvoří z velké části ti, co podnikají v mezinárodní dopravě. ČESMAD Bohemia je členem Mezinárodní unie silniční dopravy, která má velkou kancelář v Bruselu a snaží se lobovat za lepší podmínky podnikatelů v autodopravě u nás i na půdě EU. „Máme asi dva tisíce členů, což představuje 27 tisíc nákladních vozidel a autobusů. Smysl tohoto sdružení je, aby se podnikatelské prostředí v dopravě zlepšovalo, nikoliv zhoršovalo,“ říká Vojtěch Hromíř.
Dnes musí čelit čeští autodopravci extrémně silné konkurenci z východu. Stejně jako oni využívali hned po našem vstupu do EU svou silnou konkurenční výhodu na západních trzích, protože byli levnější než tamní tradiční dopravci, teď zažívají to samé opačně, když k nám expanduje levnější konkurence z východních zemí. „Hodně teď zanikají firmy podnikatelů, kteří začali po roce 1990 a dneska jsou po 34 letech unavení a nemají nástupce. Ale vedle toho vznikají firmy nové, řekl bych, že obnova je plynulá,“ popisuje v podcastu Vojtěch Hromíř.

Cesty Zdopravy - Vojtěch Hromíř

Hosty dalšího dílu jsou Martin Uher starší, zakladatel stejnojmenného
autobusového dopravce, a také jeho syn Martin Uher, který teď přebírá od svého táty autobusové podnikání. Generační výměna v této rodinné firmě právě teď probíhá.
Martin Uher firmu nikdy neprodal, i přes to, že nabídek v měl v minulosti několik. Chtěl počkat až synové vyrostou a rozhodnou se, jestli v podnikání budou chtít pokračovat. „Firma je v dobré kondici. Co se týká řidičů, je nás kolem sedmdesátky, mechaniků je šest. Autobusů máme do 40. Pravidelných výjezdů máme 33, ostatní jsou záložní autobusy. Kluci to povedou dobře, sleduji je už pět let, že vlohy k tomu mají. Bude to dobrý,“ říká v novém díle podcastu Martin Uher starší.

Hosty dalšího dílu jsou Martin Uher starší, zakladatel stejnojmenného autobusového dopravce, a také jeho syn Martin Uher, který teď přebírá od svého táty autobusové podnikání. Generační výměna v této rodinné firmě právě teď probíhá. Martin Uher firmu nikdy neprodal, i přes to, že nabídek v měl v minulosti několik. Chtěl počkat až synové vyrostou a rozhodnou se, jestli v podnikání budou chtít pokračovat. „Firma je v dobré kondici. Co se týká řidičů, je nás kolem sedmdesátky, mechaniků je šest. Autobusů máme do 40. Pravidelných výjezdů máme 33, ostatní jsou záložní autobusy. Kluci to povedou dobře, sleduji je už pět let, že vlohy k tomu mají. Bude to dobrý,“ říká v novém díle podcastu Martin Uher starší.

Cesty Zdopravy - Martin a Martin Uhrovi

Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Aleš Stejskal. Od roku 1998 vede organizátora dopravního systému v Moravskoslezském kraji, což je společnosti Koordinátor ODIS. Je také předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy, tedy ČAOVD.

Moravskoslezský kraj bude letos prvním krajem, kde vyjedou bateriové vlaky. Tedy elektrické RegioPantery doplněné o baterie pro provoz na neelektrifikovaných tratích. S prvními čtyřmi se svezou cestující už v letošním prosinci, dalších 15 vlaků je má doplnit od prosince 2026. 

Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Aleš Stejskal. Od roku 1998 vede organizátora dopravního systému v Moravskoslezském kraji, což je společnosti Koordinátor ODIS. Je také předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy, tedy ČAOVD.
Moravskoslezský kraj bude letos prvním krajem, kde vyjedou bateriové vlaky. Tedy elektrické RegioPantery doplněné o baterie pro provoz na neelektrifikovaných tratích. S prvními čtyřmi se svezou cestující už v letošním prosinci, dalších 15 vlaků je má doplnit od prosince 2026.

Cesty Zdopravy - Aleš Stejskal

Jak to chodí v leteckém handlingu a co stálo za kufrovou krizí pražského letiště letos v letní sezóně? Hostem nového dílu je Jiří Jarkovský,  staronový šéf
Czech Airlines Handling. 

Do čela jedné ze dvou handlingových společností na pražském letišti se vrátil letos v létě po čtyřleté pauze, kdy vedl DPOV ze skupiny Českých drah. O jeho návratu se psalo jako o nástupu krizového manažera, v rozhovoru ale říká, že nejde jen o krizové angažmá, ale o dlouhodobější spolupráci, jejímž výsledkem bude i revitalizační plán společnosti Czech Airlines Handling. Do zisku chce dostat
tuto dceřinou společnost Letiště Praha v roce 2026.

Jak to chodí v leteckém handlingu a co stálo za kufrovou krizí pražského letiště letos v letní sezóně? Hostem nového dílu je Jiří Jarkovský,  staronový šéf Czech Airlines Handling. 
Do čela jedné ze dvou handlingových společností na pražském letišti se vrátil letos v létě po čtyřleté pauze, kdy vedl DPOV ze skupiny Českých drah. O jeho návratu se psalo jako o nástupu krizového manažera, v rozhovoru ale říká, že nejde jen o krizové angažmá, ale o dlouhodobější spolupráci, jejímž výsledkem bude i revitalizační plán společnosti Czech Airlines Handling. Do zisku chce dostat tuto dceřinou společnost Letiště Praha v roce 2026.

Cesty Zdopravy - Jiří Jarkovský

Hostem jubilejního 100. dílu je Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS. Nejznámější z portfolia firem VINCI je Eurovia, která je také z celé skupiny největší.  V jejím čele stál Martin Borovka od roku 2007, je tak nejdéle sloužící šéf velké stavební firmy u nás.

Hostem jubilejního 100. dílu je Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS. Nejznámější z portfolia firem VINCI je Eurovia, která je také z celé skupiny největší.  V jejím čele stál Martin Borovka od roku 2007, je tak nejdéle sloužící šéf velké stavební firmy u nás.

Cesty Zdopravy - Martin Borovka

Železniční vzdělávání v Česku. Právě o tom si povídáme těsně před začátkem školního roku v novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelem střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové Janem Kovářem. Klasické železniční vzdělávání v Česku už téměř neexistuje, a to se týká i České Třebové, která bývala doslova vzdělávací Mekkou budoucích železničářů. Jenže pak přišla devadesátá léta, a ta přinesla zájem o úplně jiné obory. Školy na to tehdy reagovaly, aby nepřišly o studenty. „Všechno se měnilo, železniční
vzdělávání tak trochu začalo ztrácet na kreditu, v dopravě bylo velké množství lidí, kteří třeba najednou neměli práci. To všechno mělo vliv i na zájem studentů,“ říká v podcastu ředitel školy Jan Kovář.
Ten dnes do školy v České Třebové postupně vrací železniční vzdělávání zpátky. A velmi úspěšně. Počet studentů tu roste, což hodnotí kladně i poslední zpráva školní inspekce, která mimo jiné pochválila Jana Kováře za nastavení koncepce rozvoje školy. „Studenty, kteří k nám přichází se zájmem o železnici, vnímám jako jedny z nejlépe vyhraněných a nejlépe motivovaných studentů, co vůbec máme. Protože oni mají svůj dětský sen. Chtějí na školu, kde se železničáři potkávají a kde dostanou něco navíc. Vidím, že řada mladých lidí chce pracovat na železnici,“ dodává v podcastu Jan Kovář.

Železniční vzdělávání v Česku. Právě o tom si povídáme těsně před začátkem školního roku v novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelem střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové Janem Kovářem. Klasické železniční vzdělávání v Česku už téměř neexistuje, a to se týká i České Třebové, která bývala doslova vzdělávací Mekkou budoucích železničářů. Jenže pak přišla devadesátá léta, a ta přinesla zájem o úplně jiné obory. Školy na to tehdy reagovaly, aby nepřišly o studenty. „Všechno se měnilo, železniční vzdělávání tak trochu začalo ztrácet na kreditu, v dopravě bylo velké množství lidí, kteří třeba najednou neměli práci. To všechno mělo vliv i na zájem studentů,“ říká v podcastu ředitel školy Jan Kovář. Ten dnes do školy v České Třebové postupně vrací železniční vzdělávání zpátky. A velmi úspěšně. Počet studentů tu roste, což hodnotí kladně i poslední zpráva školní inspekce, která mimo jiné pochválila Jana Kováře za nastavení koncepce rozvoje školy. „Studenty, kteří k nám přichází se zájmem o železnici, vnímám jako jedny z nejlépe vyhraněných a nejlépe motivovaných studentů, co vůbec máme. Protože oni mají svůj dětský sen. Chtějí na školu, kde se železničáři potkávají a kde dostanou něco navíc. Vidím, že řada mladých lidí chce pracovat na železnici,“ dodává v podcastu Jan Kovář.

Cesty Zdopravy - Jan Kovář

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín.

Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů.

Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech.

„Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů.

Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů.

ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín.
Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů.
Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech.
„Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů.
Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů.
ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.

Cesty Zdopravy - Lubomír Fojtů

David Chovančík je projektový manažer dopravce Slezské zemské dráhy a také
projektový manažer obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Slezské zemské dráhy jsou dopravcem turistických parních vlaků na trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy.

Osoblažská úzkorozchodná dráha je pak společností založenou většinou obcí podél tratě,která převzala do své správy nádražní budovy na trati a kompletně je z dotací nechala zrekonstruovat. Od letošního prosince by měla převzít také zdejší provoz pravidelných vlaků v objednávce kraje od Českých drah. Právě tomuto tématu se detailně v rozhovoru. 

David Chovančík je projektový manažer dopravce Slezské zemské dráhy a také projektový manažer obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Slezské zemské dráhy jsou dopravcem turistických parních vlaků na trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy.
Osoblažská úzkorozchodná dráha je pak společností založenou většinou obcí podél tratě,která převzala do své správy nádražní budovy na trati a kompletně je z dotací nechala zrekonstruovat. Od letošního prosince by měla převzít také zdejší provoz pravidelných vlaků v objednávce kraje od Českých drah. Právě tomuto tématu se detailně v rozhovoru.

Cesty Zdopravy - David Chovančík

Milan Jiroš je českým sběratelem autobusů značky Ikarus a také profesionálním řidičem autobusu. První kloubový Ikarus si pořídil z Jindřichova Hradce ještě při
studiích na vysoké škole a přivezl ho rodičům na zahradu. Dnes má 22 Ikarusů a základ sbírky tvoří kloubové vozy 280 přezdívané čabajky.

Ty pak sběratel postupně doplňoval o méně známé kousky, až dal dohromady jedinou ucelenou sbírku Ikarusů v České republice. „Modré linkové jsou dva,
červených je šest,“ vypočítává Milan Jiroš ty kloubové, které u nás masově jezdívaly. „Troufám si říct, že tři čtvrtiny sbírky jsou funkční, po doplnění akumulátoru jsou ta vozidla schopna fungovat,“ dodal v podastu Milan Jiroš. Celou svou sbírku udržuje provozní sám vlastními silami. Jeho velkým snem je mít autobusy na jednom místě v soukromém muzeu.

Milan Jiroš je českým sběratelem autobusů značky Ikarus a také profesionálním řidičem autobusu. První kloubový Ikarus si pořídil z Jindřichova Hradce ještě při studiích na vysoké škole a přivezl ho rodičům na zahradu. Dnes má 22 Ikarusů a základ sbírky tvoří kloubové vozy 280 přezdívané čabajky.
Ty pak sběratel postupně doplňoval o méně známé kousky, až dal dohromady jedinou ucelenou sbírku Ikarusů v České republice. „Modré linkové jsou dva, červených je šest,“ vypočítává Milan Jiroš ty kloubové, které u nás masově jezdívaly. „Troufám si říct, že tři čtvrtiny sbírky jsou funkční, po doplnění akumulátoru jsou ta vozidla schopna fungovat,“ dodal v podastu Milan Jiroš. Celou svou sbírku udržuje provozní sám vlastními silami. Jeho velkým snem je mít autobusy na jednom místě v soukromém muzeu.

Zdopravy

Follow the podcast:

105 clip(s)