Filip Hájek je šéfem Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Věnujeme se opravám pražských ulic, probíráme plán investic do kritických liniových staveb, včetně chystané rekonstrukce
Strahovského tunelu nebo Jižní spojky, a detailně diskutujeme i stav pražských mostů
přes Vltavu a systematický plán jejich oprav.
„Vjezd do centra Prahy se dá řešit dvěma způsoby. Buď přijde nějaký poptávkový
šok, jako byla epidemie covidu, kdy se prostě přestalo jezdit. Aebo ten poptávkový
šok bude muset přijít zvenku například mýtem nebo nízkoemisní zónou. Víc
komunikací v centru už nepostavíme, to je vlastnost toho prostředí. Pokud bude
přibývat aut, lidi za jízdu centrem budou platit časem,“ říká v podcastu Filip Hájek.

Filip H&aacute;jek je &scaron;&eacute;fem Technick&eacute; spr&aacute;vy&nbsp;komunikac&iacute; hlavn&iacute;ho města Prahy. Věnujeme se oprav&aacute;m pražsk&yacute;ch ulic, prob&iacute;r&aacute;me&nbsp;pl&aacute;n investic do kritick&yacute;ch liniov&yacute;ch staveb, včetně chystan&eacute; rekonstrukce Strahovsk&eacute;ho tunelu nebo Jižn&iacute; spojky, a detailně diskutujeme i stav pražsk&yacute;ch mostů přes Vltavu a systematick&yacute; pl&aacute;n jejich oprav. &bdquo;Vjezd do centra Prahy se d&aacute; ře&scaron;it dvěma způsoby. Buď přijde nějak&yacute; popt&aacute;vkov&yacute; &scaron;ok, jako byla epidemie covidu, kdy se prostě přestalo jezdit. Aebo ten popt&aacute;vkov&yacute; &scaron;ok bude muset přij&iacute;t zvenku např&iacute;klad m&yacute;tem nebo n&iacute;zkoemisn&iacute; z&oacute;nou. V&iacute;c komunikac&iacute; v centru už nepostav&iacute;me, to je vlastnost toho prostřed&iacute;. Pokud bude přib&yacute;vat aut, lidi za j&iacute;zdu centrem budou platit časem,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; v podcastu Filip H&aacute;jek.

Cesty Zdopravy - Filip Hájek

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Radim Ječný, šéf ČD Cargo. V dopravě se pohybuje 27 let, z toho 15 let měl svou vlastní společnost. Na nabídku řídit „cargo“ kývnul letos na začátku roku. „ČD Cargo je v lepší kondici, než jsem původně doufal. Je v zisku podle českých účetních standardů a pokud vše půjde dobře, budeme v zisku i na konci roku. Dosáhli jsme toho díky bolestné restrukturalizaci. Museli jsme ořezat a snížit náklady v loňském roce a letos se nám daří obchodně. Vezeme nepatrně méně, zboží než v roce 2025, ale co je důležité, máme na to přibližně o 1400 zaměstnanců méně. A i se zmenšenou firmou jsme to zboží schopni odvézt, “ říká Radim Ječný

Hostem nov&eacute;ho d&iacute;lu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Radim Ječn&yacute;, &scaron;&eacute;f ČD Cargo. V dopravě se pohybuje 27 let, z toho 15 let měl svou vlastn&iacute; společnost. Na nab&iacute;dku&nbsp;ř&iacute;dit &bdquo;cargo&ldquo; k&yacute;vnul letos na zač&aacute;tku roku. &bdquo;ČD Cargo je v lep&scaron;&iacute; kondici, než jsem&nbsp;původně doufal. Je v zisku podle česk&yacute;ch &uacute;četn&iacute;ch standardů a pokud v&scaron;e půjde&nbsp;dobře, budeme v zisku i na konci roku. Dos&aacute;hli jsme toho d&iacute;ky bolestn&eacute;&nbsp;restrukturalizaci. Museli jsme ořezat a sn&iacute;žit n&aacute;klady v loňsk&eacute;m roce a letos se n&aacute;m&nbsp;dař&iacute; obchodně. Vezeme nepatrně m&eacute;ně, zbož&iacute; než v roce 2025, ale co je důležit&eacute;,&nbsp;m&aacute;me na to přibližně o 1400 zaměstnanců m&eacute;ně. A i se zmen&scaron;enou firmou jsme to&nbsp;zbož&iacute; schopni odv&eacute;zt, &ldquo; ř&iacute;k&aacute; Radim Ječn&yacute;

Cesty Zdopravy - Radim Ječný

Veřejná doprava v Plzeňském kraji je tématem nového dílu podcastu Zdopravy.cz.
Pozvání k mikrofonu přijal Pavel Purkart z organizace POVED. Je manažerem
koncepce a dopravního plánování Integrované dopravy Plzeňského kraje.
Roční náklady na objednávku autobusů a regionálních vlaků jsou v Plzeňském kraji
2,5 miliardy korun, tržby pokryjí přibližně 400 milionů. Systém na západě Čech
přepraví přes 20 milionů cestujících ročně. Ve srovnání s dobou předcovidovou slaví
Plzeňský kraj úspěch. „Narostli jsme téměř o 30 procent cestujících, teď už jsme ale
ve stagnaci. Nic nemůže trvat věčně. Je to tedy trochu i o namáhání mozku, co
vymyslet nového, abychom přilákali další cestující i v budoucnu,“ říká v podcastu
Pavel Purkart. 

Veřejn&aacute; doprava v Plzeňsk&eacute;m kraji je t&eacute;matem nov&eacute;ho d&iacute;lu podcastu Zdopravy.cz. Pozv&aacute;n&iacute; k mikrofonu přijal Pavel Purkart z organizace POVED. Je manažerem koncepce a dopravn&iacute;ho pl&aacute;nov&aacute;n&iacute; Integrovan&eacute; dopravy Plzeňsk&eacute;ho kraje. Ročn&iacute; n&aacute;klady na objedn&aacute;vku autobusů a region&aacute;ln&iacute;ch vlaků jsou v Plzeňsk&eacute;m kraji 2,5 miliardy korun, tržby pokryj&iacute; přibližně 400 milionů. Syst&eacute;m na z&aacute;padě Čech přeprav&iacute; přes 20 milionů cestuj&iacute;c&iacute;ch ročně. Ve srovn&aacute;n&iacute; s dobou předcovidovou slav&iacute; Plzeňsk&yacute; kraj &uacute;spěch. &bdquo;Narostli jsme t&eacute;měř o 30 procent cestuj&iacute;c&iacute;ch, teď už jsme ale ve stagnaci. Nic nemůže trvat věčně. Je to tedy trochu i o nam&aacute;h&aacute;n&iacute; mozku, co vymyslet nov&eacute;ho, abychom přil&aacute;kali dal&scaron;&iacute; cestuj&iacute;c&iacute; i v budoucnu,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; v podcastu Pavel Purkart.&nbsp;

Cesty Zdopravy - Pavel Purkart

Libor Martínek je hlavním inženýrem metra D v Praze. Zatímco z Pankráce na Olbrachtovu bude za chvíli postaveno, v úseku Náměstí Míru-Náměstí republiky se teď rozbíhá studie proveditelnosti, která zhodnotí, jakým směrem se nakonec má vydat déčko na sever. Libor Martínek je tak  ktuálně hlavním inženýrem projektu, takzvaným HIPem, který se věnuje všem úsekům metra D. Ostatně na tvorbě pražského metra se podílela už jeho maminka, která je architektkou.

Libor Mart&iacute;nek je hlavn&iacute;m inžen&yacute;rem metra D v Praze. Zat&iacute;mco z Pankr&aacute;ce na Olbrachtovu bude za chv&iacute;li&nbsp;postaveno, v &uacute;seku N&aacute;měst&iacute; M&iacute;ru-N&aacute;měst&iacute; republiky se teď rozb&iacute;h&aacute; studie&nbsp;proveditelnosti, kter&aacute; zhodnot&iacute;, jak&yacute;m směrem se nakonec m&aacute; vydat d&eacute;čko na sever. Libor Mart&iacute;nek je tak&nbsp; ktu&aacute;lně hlavn&iacute;m inžen&yacute;rem projektu, takzvan&yacute;m HIPem, kter&yacute; se věnuje v&scaron;em&nbsp;&uacute;sekům metra D. Ostatně na tvorbě pražsk&eacute;ho metra se pod&iacute;lela už jeho maminka,&nbsp;kter&aacute; je architektkou.

Cesty Zdopravy - Libor Martínek

Naším hostem je Zdeněk Světlík, revizní technik vyhrazených plynových a tlakových zařízení. Je zároveň inspektorem pro drážní vozidla, tedy přesněji řečeno pro jejich lokomotivní kotle, jímky a vzduchojemy. Je tak jedním pravděpodobně jen ze tří lidí, kteří mohou tuto práci v pozici inspektora na železnici vykonávat a je také tím, u koho skládají v Česku noví topiči zkoušky. I on sám je aktivním
topičem ve svém volném čase.

Na&scaron;&iacute;m hostem je Zdeněk Světl&iacute;k, revizn&iacute; technik&nbsp;vyhrazen&yacute;ch plynov&yacute;ch a tlakov&yacute;ch zař&iacute;zen&iacute;. Je z&aacute;roveň inspektorem pro dr&aacute;žn&iacute; vozidla, tedy&nbsp;přesněji řečeno pro jejich lokomotivn&iacute; kotle, j&iacute;mky a vzduchojemy. Je tak jedn&iacute;m&nbsp;pravděpodobně jen ze tř&iacute; lid&iacute;, kteř&iacute; mohou tuto pr&aacute;ci v pozici inspektora na železnici&nbsp;vykon&aacute;vat a je tak&eacute; t&iacute;m, u koho skl&aacute;daj&iacute; v Česku nov&iacute; topiči zkou&scaron;ky. I on s&aacute;m je aktivn&iacute;m topičem ve sv&eacute;m voln&eacute;m čase.

Cesty Zdopravy - Zdeněk Světlík

Michal Gajdoš je už druhým rokem generálním ředitelem pro Německo a Rakousko slovenské skupiny Railtrans International (RTI). Má za úkol rozvíjet zdejší byznys a rozšířit portfolio zakázek, aby RTI nevozilo jen petrochemii. Dlouhé roky byl spojený se společností IDS Cargo, kterou se svým týmem vytáhl na pozici čtvrtého nejvýkonnějšího nákladní dopravce na síti Správy železnic. To
skupina RTI se blíží k 9 milionům přepravených tun ročně při obratu 150 milionů eur.

„Trh je turbulentní, všichni jsme zažili, co se může všechno odehrát za posledních 6 let a nechcete stát jen na jedné komoditě nebo na jednom zákazníkovi,“ řík v podcastu Michal Gajdoš.

Velkou část rozhovoru věnujeme srovnání podnikání v nákladní železniční dopravě v Česku a v Německu. Podle Michala Gajdoše by si DB InfraGO mohlo vzít od české Správy železnic lepší komunikaci se zákazníky. „Výluková činnost v Německu, to je horor. Můj provozní ředitel, kterého mám v Německu, minulý měsíc říkal, že tohle ještě nezažil. S čím se musí dispečink potýkat i na pravidelných trasách, kolik je tam změn, kolik to stojí peněz a vyjednávání se zákazníky… Německo přešlo poslední roky od modelu drobných výluk k takzvanému Generalsanierung. Že to zavřou celé.
A na dlouho. Mají odhadem třicet páteřních tratí a plánují, že každý rok budou 4 z těchto tratí zavřené. Je to velké téma,“ popisuje Michal Gajdoš.

Michal Gajdo&scaron; je už druh&yacute;m rokem gener&aacute;ln&iacute;m ředitelem pro&nbsp;Německo a Rakousko slovensk&eacute; skupiny Railtrans International (RTI). M&aacute; za &uacute;kol&nbsp;rozv&iacute;jet zdej&scaron;&iacute; byznys a roz&scaron;&iacute;řit portfolio zak&aacute;zek, aby RTI nevozilo jen petrochemii. Dlouh&eacute; roky byl spojen&yacute; se společnost&iacute; IDS Cargo, kterou se sv&yacute;m t&yacute;mem vyt&aacute;hl na&nbsp;pozici čtvrt&eacute;ho nejv&yacute;konněj&scaron;&iacute;ho n&aacute;kladn&iacute; dopravce na s&iacute;ti Spr&aacute;vy železnic. To skupina RTI se bl&iacute;ž&iacute; k 9 milionům přepraven&yacute;ch tun ročně při obratu 150 milionů eur.
&bdquo;Trh je turbulentn&iacute;, v&scaron;ichni jsme zažili, co se může v&scaron;echno odehr&aacute;t za posledn&iacute;ch 6&nbsp;let a nechcete st&aacute;t jen na jedn&eacute; komoditě nebo na jednom z&aacute;kazn&iacute;kovi,&ldquo; ř&iacute;k&nbsp;v podcastu Michal Gajdo&scaron;.
Velkou č&aacute;st rozhovoru věnujeme srovn&aacute;n&iacute; podnik&aacute;n&iacute; v n&aacute;kladn&iacute; železničn&iacute; dopravě&nbsp;v Česku a v Německu. Podle Michala Gajdo&scaron;e by si DB InfraGO mohlo vz&iacute;t od česk&eacute;&nbsp;Spr&aacute;vy železnic lep&scaron;&iacute; komunikaci se z&aacute;kazn&iacute;ky. &bdquo;V&yacute;lukov&aacute; činnost v Německu, to je&nbsp;horor. Můj provozn&iacute; ředitel, kter&eacute;ho m&aacute;m v Německu, minul&yacute; měs&iacute;c ř&iacute;kal, že tohle&nbsp;je&scaron;tě nezažil. S č&iacute;m se mus&iacute; dispečink pot&yacute;kat i na pravideln&yacute;ch tras&aacute;ch, kolik je tam&nbsp;změn, kolik to stoj&iacute; peněz a vyjedn&aacute;v&aacute;n&iacute; se z&aacute;kazn&iacute;ky&hellip; Německo pře&scaron;lo posledn&iacute;&nbsp;roky od modelu drobn&yacute;ch v&yacute;luk k takzvan&eacute;mu Generalsanierung. Že to zavřou cel&eacute;. A na dlouho. Maj&iacute; odhadem třicet p&aacute;teřn&iacute;ch trat&iacute; a pl&aacute;nuj&iacute;, že každ&yacute; rok budou 4&nbsp;z těchto trat&iacute; zavřen&eacute;. Je to velk&eacute; t&eacute;ma,&ldquo; popisuje Michal Gajdo&scaron;.

Cesty Zdopravy - Michal Gajdoš

Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Martin Ecler, který je vedoucím lodní dopravy Dopravního podniku města Brna. Lodní doprava na Prýglu slaví letos 80 let. V počátcích lodní dopravy na Brněnské přehradě (v padesátých letech) stáli podle něj lidé i hodinové fronty, aby se mohli svézt. Dnes tu přepraví lodě téměř 300 tisíc cestujících za jednu plavební sezonu.

Začínalo se se dvěma loděmi, dnes jich je sedm. Běžný provoz na přehradě zajištují čtyři lodě. Jedna je záložní a další dvě jsou připraveny na soukromé plavby na objednávku. Jedna věc se ale nezměnila. Už tehdy byly lodě na přehradě elektrické, jako dnes. „Tehdy to bylo strašně jednoduché. Baterie, jeden kontroler, střídač a hlavní motor. A to bylo všechno. Dnes je to složité, požadavky na technickou bezpečnost plavidel jsou hodně náročné,“ říká v rozhovoru Martin Ecler. A i přes to, že výkon dnešních lodí se zvedl z původních 17 kilowat na 25, rychlost zůstala stejná. Lodě na
přehradě plují rychlostí 13 km/h.

Hostem nov&eacute;ho d&iacute;lu podcastu Cesty zdopravy.cz je Martin Ecler, kter&yacute;&nbsp;je vedouc&iacute;m lodn&iacute; dopravy Dopravn&iacute;ho podniku města Brna. Lodn&iacute; doprava na Pr&yacute;glu slav&iacute;&nbsp;letos 80 let. V poč&aacute;tc&iacute;ch lodn&iacute; dopravy na Brněnsk&eacute; přehradě (v pades&aacute;t&yacute;ch letech) st&aacute;li&nbsp;podle něj lid&eacute; i hodinov&eacute; fronty, aby se mohli sv&eacute;zt. Dnes tu přeprav&iacute; lodě t&eacute;měř 300 tis&iacute;c&nbsp;cestuj&iacute;c&iacute;ch za jednu plavebn&iacute; sezonu.
Zač&iacute;nalo se se dvěma loděmi, dnes jich je sedm. Běžn&yacute;&nbsp;provoz na přehradě zaji&scaron;tuj&iacute; čtyři lodě. Jedna je z&aacute;ložn&iacute; a dal&scaron;&iacute; dvě jsou připraveny na&nbsp;soukrom&eacute; plavby na objedn&aacute;vku. Jedna věc se ale nezměnila. Už tehdy byly lodě na&nbsp;přehradě elektrick&eacute;, jako dnes. &bdquo;Tehdy to bylo stra&scaron;ně jednoduch&eacute;. Baterie, jeden kontroler,&nbsp;stř&iacute;dač a hlavn&iacute; motor. A to bylo v&scaron;echno. Dnes je to složit&eacute;, požadavky na technickou&nbsp;bezpečnost plavidel jsou hodně n&aacute;ročn&eacute;,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; v rozhovoru Martin Ecler. A i přes to, že v&yacute;kon&nbsp;dne&scaron;n&iacute;ch lod&iacute; se zvedl z původn&iacute;ch 17 kilowat na 25, rychlost zůstala stejn&aacute;. Lodě na přehradě pluj&iacute; rychlost&iacute; 13 km/h.

Cesty Zdopravy - Martin Ecler

Generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth je hostem nového dílu podcastu Cesty
Zdopravy.cz. . „První, co jsme začali měnit, je přístup k našim zákazníkům. Jsem pod tlakem ze všech stran. Všichni očekávají velikou změnu. Za ta léta tu vznikla skepse a frustrace, takže jsem pod bedlivým monitoringem, jestli to dokážeme,“ říká v rozhovoru Tomáš Tóth.
Za pár týdnů to bude půl roku, co je včele Správy železnic a je to ředitel, který se netají tím,
že s ministrem ho pojí velmi dobré vztahy z dob ČD Cargo. Což mu dává volné ruce dát věci
do pořádku. „S Ivanem Bednárikem jsem naladěný na stejné vlně. Dává lidem kolem sebe
prostor růstu a realizovat změny a dobré nápady. To byl jeden z důvodů, proč jsem tu rukavici
zvednul. Ale jsou tu i další ministři vlády. Třeba pan Havlíček, který věří v silnou roli železniční
dopravy. Ten set-up je v tuhle chvíli natolik dobrý, že máme skutečně prostor pro změnu,“
popisuje aktuálním v rozhovoru Tomáš Tóth.

Gener&aacute;ln&iacute; ředitel Spr&aacute;vy železnic Tom&aacute;&scaron; T&oacute;th je hostem nov&eacute;ho d&iacute;lu podcastu Cesty Zdopravy.cz. . &bdquo;Prvn&iacute;, co jsme začali měnit, je př&iacute;stup k na&scaron;im&nbsp;z&aacute;kazn&iacute;kům. Jsem pod tlakem ze v&scaron;ech stran. V&scaron;ichni oček&aacute;vaj&iacute; velikou změnu. Za ta l&eacute;ta tu&nbsp;vznikla skepse a frustrace, takže jsem pod bedliv&yacute;m monitoringem, jestli to dok&aacute;žeme,&ldquo; ř&iacute;k&aacute;&nbsp;v rozhovoru Tom&aacute;&scaron; T&oacute;th. Za p&aacute;r t&yacute;dnů to bude půl roku, co je včele Spr&aacute;vy železnic a je to ředitel, kter&yacute; se netaj&iacute; t&iacute;m, že s ministrem ho poj&iacute; velmi dobr&eacute; vztahy z dob ČD Cargo. Což mu d&aacute;v&aacute; voln&eacute; ruce d&aacute;t věci do poř&aacute;dku. &bdquo;S Ivanem Bedn&aacute;rikem jsem naladěn&yacute; na stejn&eacute; vlně. D&aacute;v&aacute; lidem kolem sebe prostor růstu a realizovat změny a dobr&eacute; n&aacute;pady. To byl jeden z důvodů, proč jsem tu rukavici zvednul. Ale jsou tu i dal&scaron;&iacute; ministři vl&aacute;dy. Třeba pan Havl&iacute;ček, kter&yacute; věř&iacute; v silnou roli železničn&iacute; dopravy. Ten set-up je v tuhle chv&iacute;li natolik dobr&yacute;, že m&aacute;me skutečně prostor pro změnu,&ldquo; popisuje aktu&aacute;ln&iacute;m v rozhovoru&nbsp;Tom&aacute;&scaron; T&oacute;th.

Cesty Zdopravy - Tomáš Tóth

Naším hostem je Aleš Trtil, prezident Letecké amatérské asociace. Sám je nadšený letec na padákových kluzácích a své první lety prožil už ve 14 letech na horkovzdušném balonu. V čele asociace je už osmým rokem, před tím byl roky předsedou Svazu paraglidingu.

„Za dobu, co u létání jsem, je můj osobní tip, že mezi piloty je větší skupina lidí, kteří mají
vztah k technice. A další velká skupina jsou lidé s romantickou duší. Je to naplnění jejich snů,“
v podcastu říká Aleš Trtil.

Právě paragildistů je u nás mezi sportovními letci nejvíce. Ostatně je to i nejsnazší a nejlevnější cesta ke sportovnímu létání. Asociace však není jen zdaleka profesní skupinou nadšených sportovních pilotů. Vydává technické průkazy sportovních létajících zařízení, pilotní licence, školí instruktory i inspektory, dohlíží nad výcvikem pilotů a také odpovídá za jejich zkoušky. A také šetří nehody, pokud nejsou fatální.

Na&scaron;&iacute;m hostem je Ale&scaron; Trtil, prezident Leteck&eacute; amat&eacute;rsk&eacute; asociace. S&aacute;m je nad&scaron;en&yacute; letec na pad&aacute;kov&yacute;ch kluz&aacute;c&iacute;ch a sv&eacute; prvn&iacute; lety prožil už ve 14 letech na&nbsp;horkovzdu&scaron;n&eacute;m balonu. V čele asociace je už osm&yacute;m rokem, před t&iacute;m byl roky předsedou&nbsp;Svazu paraglidingu.
&bdquo;Za dobu, co u l&eacute;t&aacute;n&iacute; jsem, je můj osobn&iacute; tip, že mezi piloty je vět&scaron;&iacute; skupina lid&iacute;, kteř&iacute; maj&iacute; vztah k technice. A dal&scaron;&iacute; velk&aacute; skupina jsou lid&eacute; s romantickou du&scaron;&iacute;. Je to naplněn&iacute; jejich snů,&ldquo; v podcastu ř&iacute;k&aacute; Ale&scaron; Trtil.
Pr&aacute;vě paragildistů je u n&aacute;s mezi sportovn&iacute;mi letci nejv&iacute;ce. Ostatně&nbsp;je to i nejsnaz&scaron;&iacute; a nejlevněj&scaron;&iacute; cesta ke sportovn&iacute;mu l&eacute;t&aacute;n&iacute;. Asociace v&scaron;ak nen&iacute; jen zdaleka&nbsp;profesn&iacute; skupinou nad&scaron;en&yacute;ch sportovn&iacute;ch pilotů. Vyd&aacute;v&aacute; technick&eacute; průkazy sportovn&iacute;ch&nbsp;l&eacute;taj&iacute;c&iacute;ch zař&iacute;zen&iacute;, pilotn&iacute; licence, &scaron;kol&iacute; instruktory i inspektory, dohl&iacute;ž&iacute; nad v&yacute;cvikem pilotů a&nbsp;tak&eacute; odpov&iacute;d&aacute; za jejich zkou&scaron;ky. A tak&eacute; &scaron;etř&iacute; nehody, pokud nejsou fat&aacute;ln&iacute;.

Cesty Zdopravy - Aleš Trtil

Naším hostem je dopravní ředitel pražského dopravního podniku Jan Barchánek. Má na starosti zjednodušeně ty pracovníky podniku, kteří nosí uniformu, ať už jsou to řidiči, dispečeři, revizoři, či pracovníci infocenter dopravního podniku.

Právě dnes se začíná stavět pokračování metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. A nejde jen o samotnou stavbu, ale také o přípravu automatického provozu na linkách C a D. Dodavatele automatických vlaků i celého řídicího systému vybírá dopravní podnik formou soutěžního dialogu a počítá i s postupným nahrazováním stávajících vlaků céčka za nové bez strojvedoucího.

„K 30. dubnu je ukončena kvalifikační fáze. Máme dva uchazeče a s těmi začneme jednat. Budeme s nimi v jednací fázi řešit konkrétní technické podmínky pro vozidla, zabezpečovací systém, ale i oblast výluk. Kolik opatření budou schopni na lince C zvládnout během nočních výluk bez dopadu na cestující. Nebude to určitě jednoduché, ale výsledkem by měl být i na trase C kratší interval. Nový systém by nám měl umožnit zkrátit minimální interval ze stávajících 105-110 vteřin na 90 vteřin,“ říká v podcastu Jan Barchánek. V polovině roku 2028 by mohl být podle něj vyhlášen vítěz.

Na&scaron;&iacute;m hostem je dopravn&iacute; ředitel pražsk&eacute;ho dopravn&iacute;ho podniku Jan Barch&aacute;nek. M&aacute; na starosti zjednodu&scaron;eně ty pracovn&iacute;ky podniku, kteř&iacute; nos&iacute; uniformu, ať už jsou to řidiči, dispečeři, revizoři, či pracovn&iacute;ci infocenter dopravn&iacute;ho podniku.
Pr&aacute;vě dnes se zač&iacute;n&aacute; stavět pokračov&aacute;n&iacute; metra D z Olbrachtovy na Nov&eacute; Dvory. A nejde jen o samotnou stavbu, ale tak&eacute; o př&iacute;pravu automatick&eacute;ho provozu na link&aacute;ch C a D. Dodavatele automatick&yacute;ch vlaků i cel&eacute;ho ř&iacute;dic&iacute;ho syst&eacute;mu vyb&iacute;r&aacute; dopravn&iacute; podnik formou soutěžn&iacute;ho dialogu a poč&iacute;t&aacute; i s postupn&yacute;m nahrazov&aacute;n&iacute;m st&aacute;vaj&iacute;c&iacute;ch vlaků c&eacute;čka za nov&eacute; bez strojvedouc&iacute;ho.
&bdquo;K 30. dubnu je ukončena kvalifikačn&iacute; f&aacute;ze. M&aacute;me dva uchazeče a s těmi začneme jednat. Budeme s nimi v jednac&iacute; f&aacute;zi ře&scaron;it konkr&eacute;tn&iacute; technick&eacute; podm&iacute;nky pro vozidla, zabezpečovac&iacute; syst&eacute;m, ale i oblast v&yacute;luk. Kolik opatřen&iacute; budou schopni na lince C zvl&aacute;dnout během nočn&iacute;ch v&yacute;luk bez dopadu na cestuj&iacute;c&iacute;. Nebude to určitě jednoduch&eacute;, ale v&yacute;sledkem by měl b&yacute;t i na trase C krat&scaron;&iacute; interval. Nov&yacute; syst&eacute;m by n&aacute;m měl umožnit zkr&aacute;tit minim&aacute;ln&iacute; interval ze st&aacute;vaj&iacute;c&iacute;ch 105-110 vteřin na 90 vteřin,&ldquo; ř&iacute;k&aacute; v podcastu Jan Barch&aacute;nek. V polovině roku 2028 by mohl b&yacute;t podle něj vyhl&aacute;&scaron;en v&iacute;těz.

Zdopravy

Follow the podcast:

156 clip(s)