Proč dnes stojí pozemek stejně jako dům, který na něm postavíte? A proč podle obchodního ředitele HELUZ nedává smysl stavět budovy s životností padesáti let, když je splácíte třicet? Petr Porubský mluví o tom, jak horká léta mění projektování domů, proč se nové stavby nemusí zateplovat a proč je podle něj životnost budovy důležitější než recyklace materiálu.

Petr Porubský je obchodní ředitel HELUZ Group, české rodinné skupiny, jejíž cihlářská historie sahá do roku 1876. Skupina dnes vedle cihel vyrábí komínové systémy, dřevěné palety a po akvizici společnosti IZOS také izolační skla, a to ve třech závodech v Plzni, Žatci a Sudoměřicích. Dodává na trhy Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Maďarska.

V rozhovoru vysvětluje:

🟢 Proč developeři přestali stavět na rychlý prodej a začali počítat provozní náklady

🟢 Proč u nové výstavby doporučuje jednovrstvé zdivo místo zateplování

🟢 Jak výměna samotného zasklení dokáže snížit přehřívání bytu i v památkové zóně

🟢 Proč je nutné řešit materiály už ve chvíli, kdy vzniká statika, a ne později

🟢 Proč podle něj nejsou hlavní překážkou výstavby úrokové sazby, ale ceny pozemků

🟢 Proč má recyklace stavebních materiálů podle něj strop

Partnerem tohoto dílu je HELUZ Group.

🔔 Odebírejte REcast, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům.

Sledujte nás:

👉na webu e15 

👉 na Youtube

(00:00) Úvod

(00:31) Jak horká léta mění to, jak se staví

(01:56) Přes sto druhů cihel a proč řeší i okna

(04:34) Proč developeři začali počítat provozní náklady

(08:16) Jednovrstvé zdivo místo zateplování

(10:13) Výměna skla, chlazení bez klimatizace a památkáři

(14:36) Proč je nutné být u projektu od začátku

(17:29) Nedostatek projektantů a hotové projekty

(22:25) Co brzdí výstavbu: pozemky, ne úrokové sazby

(24:36) Životnost versus recyklace

Proč dnes stoj&iacute; pozemek stejně jako dům, kter&yacute; na něm postav&iacute;te? A proč podle obchodn&iacute;ho ředitele HELUZ ned&aacute;v&aacute; smysl stavět budovy s životnost&iacute; pades&aacute;ti let, když je spl&aacute;c&iacute;te třicet? Petr Porubsk&yacute; mluv&iacute; o tom, jak hork&aacute; l&eacute;ta měn&iacute; projektov&aacute;n&iacute; domů, proč se nov&eacute; stavby nemus&iacute; zateplovat a proč je podle něj životnost budovy důležitěj&scaron;&iacute; než recyklace materi&aacute;lu.
Petr Porubsk&yacute; je obchodn&iacute; ředitel HELUZ Group, česk&eacute; rodinn&eacute; skupiny, jej&iacute;ž cihl&aacute;řsk&aacute; historie sah&aacute; do roku 1876. Skupina dnes vedle cihel vyr&aacute;b&iacute; kom&iacute;nov&eacute; syst&eacute;my, dřevěn&eacute; palety a po akvizici společnosti IZOS tak&eacute; izolačn&iacute; skla, a to ve třech z&aacute;vodech v Plzni, Žatci a Sudoměřic&iacute;ch. Dod&aacute;v&aacute; na trhy Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Maďarska.
V rozhovoru vysvětluje:
🟢 Proč developeři přestali stavět na rychl&yacute; prodej a začali poč&iacute;tat provozn&iacute; n&aacute;klady
🟢 Proč u nov&eacute; v&yacute;stavby doporučuje jednovrstv&eacute; zdivo m&iacute;sto zateplov&aacute;n&iacute;
🟢 Jak v&yacute;měna samotn&eacute;ho zasklen&iacute; dok&aacute;že sn&iacute;žit přehř&iacute;v&aacute;n&iacute; bytu i v pam&aacute;tkov&eacute; z&oacute;ně
🟢 Proč je nutn&eacute; ře&scaron;it materi&aacute;ly už ve chv&iacute;li, kdy vznik&aacute; statika, a ne později
🟢 Proč podle něj nejsou hlavn&iacute; přek&aacute;žkou v&yacute;stavby &uacute;rokov&eacute; sazby, ale ceny pozemků
🟢 Proč m&aacute; recyklace stavebn&iacute;ch materi&aacute;lů podle něj strop
Partnerem tohoto d&iacute;lu je HELUZ Group.
🔔 Odeb&iacute;rejte REcast, ať v&aacute;m neuteče ž&aacute;dn&yacute; nov&yacute; d&iacute;l. Pokud se v&aacute;m epizoda l&iacute;bila, ohodnoťte n&aacute;s pěti hvězdami ⭐ &ndash; pomůže n&aacute;m to dostat podcast k dal&scaron;&iacute;m posluchačům.
Sledujte n&aacute;s:
👉na <a href="https://www.e15.cz">webu e15</a>&nbsp;
👉 na <a href="https://www.youtube.com/channel/UCWWi7A0tDDVh_aCbPoqH93A">Youtube</a>
(00:00) &Uacute;vod
(00:31) Jak hork&aacute; l&eacute;ta měn&iacute; to, jak se stav&iacute;
(01:56) Přes sto druhů cihel a proč ře&scaron;&iacute; i okna
(04:34) Proč developeři začali poč&iacute;tat provozn&iacute; n&aacute;klady
(08:16) Jednovrstv&eacute; zdivo m&iacute;sto zateplov&aacute;n&iacute;
(10:13) V&yacute;měna skla, chlazen&iacute; bez klimatizace a pam&aacute;tk&aacute;ři
(14:36) Proč je nutn&eacute; b&yacute;t u projektu od zač&aacute;tku
(17:29) Nedostatek projektantů a hotov&eacute; projekty
(22:25) Co brzd&iacute; v&yacute;stavbu: pozemky, ne &uacute;rokov&eacute; sazby
(24:36) Životnost versus recyklace

Obchodní ředitel HELUZ o tom, proč pozemek stojí tolik co dům, proč nové stavby nezateplovat a co rozhoduje o životnosti budovy.

Šéf z Heluzu: Domy bychom měli stavět na 100 až 150 let. Největším problémem jsou dnes pozemky

České stavebnictví prochází hlubokou personální krizí a technickým oborům chybí nová krev. Zastaralý přístup škol a chybějící moderní komunikace odrazují mladé lidi od řemesla. V novém díle podcastu REcast mluvili o nápravě stavitel a influencer Radek Pospíšil a manažerka komunikace Svazu podnikatelů ve stavebnictví a iniciativy Future Builders Klára Řezníková.

České stavebnictví prochází hlubokou personální krizí a technickým oborům chybí nová krev. Zastaralý přístup škol a chybějící moderní komunikace odrazují mladé lidi od řemesla. V novém díle podcastu REcast mluvili o nápravě stavitel a influencer Radek Pospíšil a manažerka komunikace Svazu podnikatelů ve stavebnictví a iniciativy Future Builders&nbsp;Klára Řezníková.

Škola nám nadávala, že jsme k ničemu. České stavebnictví potřebuje restart, říká stavitel a influencer Pospíšil

Investiční skupina Fidurock chce s pomocí nového fondu kvalifikovaných investorů výrazně zrychlit růst svého portfolia retailových parků. Všech čtrnáct areálů v Česku a na Slovensku vložila do fondu a nový kapitál chce využívat především k dalším akvizicím. „Chtěli bychom postupně růst organicky, řekněme o tři až čtyři projekty ročně. Co se týče hodnoty nemovitostí, znamená to zhruba miliardu až miliardu a půl korun ročně,“ říká zakladatel Fidurocku David Hauerland v podcastu e15 REcast.




Fidurock se zaměřuje především na větší retailové areály. Minimální zajímavá velikost pro nový nákup je přibližně pět tisíc metrů čtverečních, obvykle se sedmi až deseti obchody. Vedle Česka a Slovenska se skupina rozhlíží také v Rakousku, Německu a Slovinsku. „Z pohledu správy a dlouhodobé udržitelnosti nájemců je vždy lepší větší město a větší objem,“ vysvětluje Hauerland.

Investiční skupina Fidurock chce s pomocí nového fondu kvalifikovaných investorů výrazně zrychlit růst svého portfolia retailových parků. Všech čtrnáct areálů v Česku a na Slovensku vložila do fondu a nový kapitál chce využívat především k dalším akvizicím. „Chtěli bychom postupně růst organicky, řekněme o tři až čtyři projekty ročně. Co se týče hodnoty nemovitostí, znamená to zhruba miliardu až miliardu a půl korun ročně,“ říká zakladatel Fidurocku David Hauerland v podcastu e15 REcast. Fidurock se zaměřuje především na větší retailové areály. Minimální zajímavá velikost pro nový nákup je přibližně pět tisíc metrů čtverečních, obvykle se sedmi až deseti obchody. Vedle Česka a Slovenska se skupina rozhlíží také v Rakousku, Německu a Slovinsku. „Z pohledu správy a dlouhodobé udržitelnosti nájemců je vždy lepší větší město a větší objem,“ vysvětluje Hauerland.

Za starý byt lidé často platí nesmysl. Ceny novostaveb mají svou logiku, říká zakladatel Fidurocku Hauerland

Česká republika jí začala být malá, tak se realitní divize DRFG rozhodla expandovat do zahraničí. Po investicích v Polsku působí společnost nyní také v Chorvatsku, kam vstoupila letos v květnu, o pár měsíců dříve začala podnikat také na maďarském trhu. „Dnes tak působíme v pěti zemích,“ říká v REcastu e15 šéf DRFG Real Estate Jan Pelíšek. 




V obou zemích má skupina nyní další plány. „Dnes už v Maďarsku řešíme druhou akvizici. Pomohlo nám to, že jsme koupili původně maďarskou společnost Trigranit a získali díky tomu velké know-how ohledně místního trhu. Byl to i důvod, proč jsme si na Maďarsko troufli,“ líčí Pelíšek. 

Česká republika jí začala být malá, tak se realitní divize DRFG rozhodla expandovat do zahraničí. Po investicích v Polsku působí společnost nyní také v Chorvatsku, kam vstoupila letos v květnu, o pár měsíců dříve začala podnikat také na maďarském trhu. „Dnes tak působíme v pěti zemích,“ říká v REcastu e15 šéf DRFG Real Estate Jan Pelíšek.&nbsp; V obou zemích má skupina nyní další plány. „Dnes už v <a href="https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/investicni-skupina-drfg-koupila-obchodni-centrum-v-madarsku-za-stovky-milionu-korun-1433170" rel="noopener noreferrer" target="_blank">Maďarsku</a>&nbsp;řešíme druhou akvizici. Pomohlo nám to, že jsme koupili původně maďarskou společnost Trigranit a získali díky tomu velké know-how ohledně místního trhu. Byl to i důvod, proč jsme si na Maďarsko troufli,“ líčí Pelíšek.&nbsp;

DRFG dobývá zahraničí. Další cesta vede do Itálie

Stavebnictví se dostává do bodu, kdy už nestačí řešit jen to, kolik budova spotřebuje energie a jak pohodlně se v ní lidem pracuje nebo bydlí. Klimatická změna, přehřívání měst, přívalové deště i nedostatek vody mění pohled na to, co vlastně znamená kvalitní nemovitost. V novém dílu podcastu REcast o tom mluvili zakladatel a spolumajitel společnosti LIKO-S Libor Musil a Štěpán Černohorský ze skupiny ČSOB, který vede ČSOB Advisory.




Podle Musila je nutné opustit představu budovy jako samostatného objektu, který se jen chrání před okolním světem. „Nestačí neškodit, je potřeba tomu jít naproti,“ říká v podcastu. Budovy podle něj musí začít fungovat jako součást prostředí: zadržovat a odpařovat vodu, pracovat se zelení, snižovat teplotu ve svém okolí a pomáhat městům i průmyslovým areálům zvládat extrémní horka. Zelená střecha, fasáda, stromy nebo keře tak podle něj nejsou jen estetický doplněk, ale technologie s konkrétním dopadem.

Stavebnictví se dostává do bodu, kdy už nestačí řešit jen to, kolik budova spotřebuje energie a jak pohodlně se v ní lidem pracuje nebo bydlí. Klimatická změna, přehřívání měst, přívalové deště i nedostatek vody mění pohled na to, co vlastně znamená kvalitní nemovitost. V novém dílu podcastu REcast o tom mluvili zakladatel a spolumajitel společnosti <a href="https://www.e15.cz/rozhovory/sef-liko-s-libor-musil-budovy-uz-kvuli-suchu-musime-stavet-s-ohledem-na-letni-rezim-1355774" rel="noopener noreferrer" target="_blank">LIKO-S</a> Libor Musil a Štěpán Černohorský ze skupiny <a href="https://www.e15.cz/tag/csob/2" rel="noopener noreferrer" target="_blank">ČSOB</a>, který vede ČSOB Advisory. Podle Musila je nutné opustit představu budovy jako samostatného objektu, který se jen chrání před okolním světem. „Nestačí neškodit, je potřeba tomu jít naproti,“ říká v podcastu. Budovy podle něj musí začít fungovat jako součást prostředí: zadržovat a odpařovat vodu, pracovat se zelení, snižovat teplotu ve svém okolí a pomáhat městům i průmyslovým areálům zvládat extrémní horka. Zelená střecha, fasáda, stromy nebo keře tak podle něj nejsou jen estetický doplněk, ale technologie s konkrétním dopadem.

Zelená budova už není jen ekologie. Banky začínají řešit, jestli domy obstojí v nové klimatické realitě

Když Sekyra Group před dvaceti lety stavěla pražské sídlo T-Mobilu, šlo tehdy o jednu z největších kancelářských budov v metropoli. Už tehdy se podle výkonného ředitele skupiny Leoše Anderleho řešila šetrnost a kvalita technologií, pohled na udržitelnost byl ale proti dnešku „úplně jiný svět“. Developer se tehdy díval hlavně na návratnost investice. Dnes musí skládat dohromady energetickou náročnost, uhlíkovou stopu materiálů, certifikace, budoucí provoz, flexibilitu prostor i to, zda budova bude dávat smysl za dvacet nebo třicet let.




Podle Filipa Senefelse ze společnosti Wago, která dodává technologie pro automatizaci budov, se dnes pozornost výrazně přesouvá k rekonstrukcím a retrofitům. U novostaveb se standard postupně zvyšuje, největší rozdíl ale vzniká tam, kde se upravují budovy staré třicet nebo čtyřicet let. Právě tam může moderní měření, regulace, výměna technických zařízení nebo chytřejší práce s energiemi přinést největší úspory. „Tam se dají ušetřit desítky procent nákladů,“ zaznívá v podcastu REcast.

Když Sekyra Group před dvaceti lety stavěla pražské sídlo T-Mobilu, šlo tehdy o jednu z největších kancelářských budov v metropoli. Už tehdy se podle výkonného ředitele skupiny Leoše Anderleho řešila šetrnost a kvalita technologií, pohled na udržitelnost byl ale proti dnešku „úplně jiný svět“. Developer se tehdy díval hlavně na návratnost investice. Dnes musí skládat dohromady energetickou náročnost, uhlíkovou stopu materiálů, certifikace, budoucí provoz, flexibilitu prostor i to, zda budova bude dávat smysl za dvacet nebo třicet let. Podle Filipa Senefelse ze společnosti Wago, která dodává technologie pro automatizaci budov, se dnes pozornost výrazně přesouvá k rekonstrukcím a retrofitům. U novostaveb se standard postupně zvyšuje, největší rozdíl ale vzniká tam, kde se upravují budovy staré třicet nebo čtyřicet let. Právě tam může moderní měření, regulace, výměna technických zařízení nebo chytřejší práce s energiemi přinést největší úspory. „Tam se dají ušetřit desítky procent nákladů,“ zaznívá v podcastu REcast.

Budovy už nestačí jen postavit. Řešíme, jak budou fungovat za třicet let, říkají zástupci Sekyra Group a Wago

České stavebnictví stojí před problémem, který už není jen ekologickým tématem, ale začíná mít i tvrdý ekonomický rozměr. Do budoucna může být stále složitější zajistit některé klíčové suroviny pro výrobu stavebních materiálů. Týká se to například štěrkopísku či cementu. „Cirkularita začíná být velice důležitým tématem,“ říká v podcastu REcast Michal Široký, manažer pro udržitelnost ve společnosti Saint-Gobain a člen pracovní skupiny pro cirkulární stavebnictví a šetrné materiály v České radě pro šetrné budovy.

České stavebnictví stojí před problémem, který už není jen ekologickým tématem, ale začíná mít i tvrdý ekonomický rozměr. Do budoucna může být stále složitější zajistit některé klíčové suroviny pro výrobu stavebních materiálů. Týká se to například štěrkopísku či cementu. „Cirkularita začíná být velice důležitým tématem,“ říká v podcastu REcast Michal Široký, manažer pro udržitelnost ve společnosti Saint-Gobain a člen pracovní skupiny pro cirkulární stavebnictví a šetrné materiály v České radě pro šetrné budovy.

Stavebnictví čeká boj o materiály. Recyklace bude pro developery nutnost, říká Široký ze Saint-Gobain

Silverline vstupuje do další fáze svého růstu. Fond, který dnes spravuje miliardový majetek, plánuje výrazné navýšení objemu peněz i rozšíření byznysu o nový investiční směr. „Chceme růst jak skrze nový kapitál, tak skrze zhodnocení portfolia,“ říká v REcastu zakladatel a výkonný ředitel Dan Vaško.

Silverline vstupuje do další fáze svého růstu. Fond, který dnes spravuje miliardový majetek, plánuje výrazné navýšení objemu peněz i rozšíření byznysu o nový investiční směr. „Chceme růst jak skrze nový kapitál, tak skrze zhodnocení portfolia,“ říká v REcastu zakladatel a výkonný ředitel Dan Vaško.

Nový fond a Metropolitní plán. Silverline chce zdvojnásobit objem peněz, říká zakladatel Vaško

Realitní trh v Česku prochází výraznou proměnou. Domácí kapitál dnes dominuje investicím a na významu získává institucionální nájemní bydlení. Developer Trigema zároveň spouští vlastní fond, který má pomoci financovat nové projekty a držet nemovitosti dlouhodoběji. V rozhovoru mluví šéf firmy Marcel Soural také o projektu Top Tower, vývoji cen bytů i budoucnosti developerského trhu. 

Realitní trh v Česku prochází výraznou proměnou. Domácí kapitál dnes dominuje investicím a na významu získává institucionální nájemní bydlení. Developer Trigema zároveň spouští vlastní fond, který má pomoci financovat nové projekty a držet nemovitosti dlouhodoběji. V rozhovoru mluví šéf firmy Marcel Soural také o projektu Top Tower, vývoji cen bytů i budoucnosti developerského trhu.&nbsp;

Velké plány Souralovy Trigemy. Miliardový fond, mrakodrap, prefabrikované domy i realitní výprava do Mongolska

Investiční skupina Natland plánuje výrazně posílit své realitní aktivity na Slovensku. Po loňském vstupu do společného podniku kolem bratislavského obchodního centra Vivo rozšířila portfolio o kancelářskou budovu Bajkalská Office Center. V Recastu to popsal investment manager pro real estate Tomáš Balvín jako součást širší strategie, v níž má Slovensko hrát mnohem významnější roli než dosud.




Podle Balvína je slovenský trh přirozeným prostorem pro další růst. Skupina tam má dlouhodobé vazby i tým složený z českých a slovenských manažerů a vidí příležitosti tam, kde jiní hráči své aktivity omezují nebo centralizují mimo zemi. Nejde přitom podle něj primárně o politické faktory, ale spíše o změnu fungování firem, které část řízení přesouvají do větších regionálních center. To podle Natlandu otevírá prostor pro nové investory, kteří jsou ochotni pracovat s lokální znalostí trhu.

Investiční skupina Natland plánuje výrazně posílit své realitní aktivity na Slovensku. Po loňském vstupu do společného podniku kolem bratislavského obchodního centra Vivo rozšířila portfolio o kancelářskou budovu Bajkalská Office Center. V Recastu to popsal investment manager pro real estate Tomáš Balvín jako součást širší strategie, v níž má Slovensko hrát mnohem významnější roli než dosud. Podle Balvína je slovenský trh přirozeným prostorem pro další růst. Skupina tam má dlouhodobé vazby i tým složený z českých a slovenských manažerů a vidí příležitosti tam, kde jiní hráči své aktivity omezují nebo centralizují mimo zemi. Nejde přitom podle něj primárně o politické faktory, ale spíše o změnu fungování firem, které část řízení přesouvají do větších regionálních center. To podle Natlandu otevírá prostor pro nové investory, kteří jsou ochotni pracovat s lokální znalostí trhu.

Natland sází na Slovensko. Může se stát klíčovým pro náš realitní byznys, říká šéf developmentu Balvín

Podcast e15, ve kterém Adam Váchal a Miffek Thuong Ly rozebírají dění v zákulisí realitního trhu. Do pořadu si zvou klíčové osobnosti, které hýbou výstavbou v Česku, a přinášejí exkluzivní informace, které jinde nenajdete.

REcast

Social links:

Follow the podcast:

53 clip(s)