Pavel Kolář šéfuje Centrálnímu dispečerskému pracovišti na Balabence. To provozuje Správa železnic. 

Centrální dispečerská pracoviště jsou v Česku dvě. Přerovské, které má aktivních osm dispečerských sálů, řídí 559 kilometrů tratí na Moravě a ve Slezsku. Pražské řídí 669 kilometrů tratí z šesti dispečerských sálů.

„Od roku 2016, kdy jsme začínali jako pionýři na úseku ze Zdic na Rokycany, jsme výrazně postoupili. Když se podíváte na mapu z východu na západ, tak začíná naše řízení už v České Třebové odbočkou Parník a pohraniční stanicí Lichkov, na západě končíme Chebem. Na jedné straně komunikujeme s Polskem, na druhé s Německem,“ říká v podcastu Pavel Kolář.

Z Prahy na jih Čech dnes sahá dálkové řízení až do Hluboké nad Vltavou-Zámostí a příští rok se posune až do Českých Budějovic. Směrem z Prahy na sever však řídí dispečeři zatím provoz jen na krátkém úseku do Libčic nad Vltavou. Proč,
vysvětluje náš host v dnešním podcastu.

Podle něj je jednou z největších výhod dálkového řízení, že se na jednom sále potkávají všechny profese, které jsou pro řízení provozu důležité. Nejen traťoví dispečeři, tedy fakticky výpravčí, ale i operátoři, kteří předávají informace cestujícím, a provozní dispečer, jenž komunikuje s dopravci a je připraven řešit se svými kolegy všechny operativní a mimořádné situace.

Jen na pražském CDP pracuje přes 450 lidí, stěžejní jsou pro něj traťoví dispečeři, kteří řídí jízdy vlaků a traťový posun. Těch je v Praze 230, ale Pavel Kolář přiznává, že by jich mohlo být i více. S tím, jak se zapojují stále vzdálenější úseky od Prahy, nechtějí všichni dosavadní výpravčí začít dojíždět za prací i
několik hodin denně až do hlavního města.

Finálně by mělo CDP Přerov řídit provoz na cca patnácti stovkách dálkově řízených tratí, CDP Praha pak přibližně na dvou tisících kilometrech. „Není to o tom, že budou všichni výpravčí sedět v Praze nebo Přerově. Správa železnic má v současnosti vytipováno na 35 regionálních dispečerských pracovišť, které by postupně měly být aktivovány. I ta se budou v budoucnu podílet na dálkovém
řízení,“ vysvětluje v rozhovoru Pavel Kolář.

Jedním z témat, které v podcastu otevíráme, je možná ztráta kontroly nad dálkově řízeným úsekem. Třeba když stavbaři ve stanici překopnou kabely. „Začátkem listopadu se povedlo při stavebních pracích ve stanici Praha-Smíchov poškodit optický kabel. Ztratili jsme komunikaci s traťovým úsekem takzvaného pražského Semmeringu. Bylo nutné přesunout našeho traťového dispečera na pracoviště
pohotovostního výpravčího ve Zličíně. Zličín není trvale nikým obsazen, ale je tam pracoviště, které umožní dálkovou obsluhu celého úseku,“ popisuje detaily řešení takové mimořádné situace Pavel Kolář.

Jak přesně fungují pohotovostní pracoviště, která si pravidelně přebírají řízení od CDP? Jak fungují pohotovostní výpravčí, jak dlouhé úseky jednotliví dispečeři řídí, co bude znamenat pro dispečery příchod ETCS, jak se bude řídit provoz na vysokorychlostních tratích a jak se odděluje ve stanicích dálkově řízená tranzitní doprava od lokálního posunu? Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v podcastu.