Rekreační plavba je v Česku stále populárnější a dnes tvoří také drtivou většinu plaveb na české vodní cestě. Se začátkem letních prázdnin jsme tak pro vás připravili nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelkou Státní plavební správy Klárou Němcovou.

Průkaz způsobilosti pro vůdce malého plavidla má v česku 65 tisíc lidí, ročně k nim přibyde 3,5-4 tisíce dalších. Lodní provoz se u nás v této době zásadně mění. Od profesionální plavby k té rekreační. Je to dobře vidět i na statistikách plavebních nehod, kterých je v Česku mezi dvaceti a třiceti za rok. V roce 1997 se jich většina týkala profesionální plavby. Dnes se jich drtivá většina odehraje na poli plavby
rekreační.

„Dostavením plavebního stupně Děčín a Přelouč bychom mohli přepravovat daleko víc nákladu povodních cestách. Pomalu ale jistě se vyčerpávají kapacity na železnici a na silnici. Všichni plavci čekají na plavební stupeň Děčín,“ říká v novém díle podcastu Klára Němcová. Právě nespolehlivost plavební cesty u Děčína je největším problémem, proč po Labi nepluje více nákladu.

Státní plavební správa má více než stoletou historii, Československý úřad plavební, její přímý předchůdce, vznikl už v roce 1920. „Souviselo to i s válečnými reparacemi, díky nim Československo získalo mnoho lodí a bylo potřeba aby se sjednotil i výkon státní správy,“ vysvětluje v podcastu Klára Němcová s tím, že úřad vznikl hlavně kvůli nákladní a osobní dopravě. Málokdo mohl tušit, že o sto
let později bude úřad řešit hlavně plavbu turistů pro radost.

Většina nehod, které státní plavební správa vyšetřuje, jsou jen odřené plechy, velké a vážné lodní nehody jsou u nás spíš vzácné. Méně vzácné už je, že u vás loď nebo vodní skútr Státní plavební správy zastaví i s majáky a úředníci budou chtít zkontrolovat lodní listiny. Státní plavební správa má pravomoc vstoupit na vaše plavidlo a také může zkontrolovat přímo na místě, zda není vůdce plavidla
pod vlivem alkoholu. Dokonce vám může i průkaz způsobilosti sebrat. Jde však jen o velmi výjimečné případy, když například zaviníte vážnou plavební nehodu. K hlídkové činnosti využívá dva vodní skútry (jeden v Čechách, druhý na Moravě) i říčně-námořní hlídkové čluny. „Pokud se kontrolují lodní listiny, tak většinou v přístavu. Zastavování velkých plavidel v provozu může být rizikové. Ale pokud
k tomu už dochází, tak tím způsobem, že se k plavidlu přidáme a náš zaměstnanec přestoupí a provede kontrolu,“ vysvětluje Klára Němcová.

V podcastu otevíráme také zákaz plavby na paddleboardech v centru hlavního města i téma alkoholu na vodě. „V Praze se rozmohly půjčovny paddleboardů, půjčovali je nezkušeným turistům, a ti se pohyboval v tom velmi intenzivním provozu ve vnitřní Praze. Bylo to velmi nebezpečné,“ říká Klára
Němcová, která není příznivcem zákazů a příkazů, ale tady prý byla už situace velmi vážná.