Karel Ksandr vede Národní technické muzeum posledních třináct let, kromě toho se celý život věnuje dějinám architektury a památkové péče.

České Národní technické muzeum je pátým nejstarším technickým muzeem v Evropě. V posledním předcovidovém roce 2019 ho navštívilo 330 tisíc lidí, čímž se podle Ksandra stalo nejnavštěvovanějším muzeem u nás. Loni s končícím covidem přišlo do muzea 278 tisíc lidí.

V jeho sbírkách je 80 tisíc exponátů, které tvoří dohromady pět milionů sbírkových předmětů. Řada návštěvníků se však ptá, proč není muzeum více interaktivní po vzoru zahraničních expozic. „Muzeum vychází z názvu museum, což je chrám múz. Má za úkol ochraňovat kulturní dědictví, máme špičkové exponáty, které nám závidí celý svět,“ říká v podcastu Ksandr.

Největším projektem pro tým NTM je aktuálně příprava nového Muzea železnice a elektrotechniky v prostorách bývalého depa na Masarykově nádraží. Ředitel počítá s tím, že v roce 2028 své brány návštěvníkům otevře, ale zároveň přiznává, že bylo třeba upravit rozpočet a že částka 1,7 miliardy kvůli současné inflaci na všechno stačit nebude.

Muzeum musí hledat úspory, navýšení rozpočtu ze strany státu není ve hře. „Nebude po stavební stránce realizováno vše, jak to máme navrženo v architektonické studii. Našli jsme možnost, jak dostavět část třeba deset let po otevření. A co se týká sbírek a restaurování, bohužel jsme museli vypustit stavbu repliky lokomotivy Moravia, což byla první lokomotiva, která na Moravu dojela. I to zůstane do budoucna dalším generacím,“ řekl Karel Ksandr.

V rozhovoru otevíráme i téma, jak se muzeum rozhoduje, který z exponátů nechat provozní a který zakonzervovat. Probíráme také, jak zásadní jsou autentické původní materiály strojů pro zachování jejich historické hodnoty, které však často znemožňují jejich běžný provoz v dnešní době.

Ředitel muzea v podcastu také odpovídá na otázku čtenářů, jak hodnotí odebrání některých lokomotiv spolkům, které se o ně léta staraly. „Sbírka NTM je státní sbírka a podléhá zákonným normám. Ty musíme dodržet. Změnily se hlavně v roce 2000. Je úplně jedno, kdo je ředitelem, zákony platí. Bylo to bolestivé, vyslechli jsme si mnoho kritiky. Je třeba si ale uvědomit, že něco jiného byl začátek 90. let a něco jiného jsou 20. léta 21. století,“ říká se Karel Ksandr.

Karel Ksandr vede Národní technické muzeum posledních třináct let, kromě toho se celý život věnuje dějinám architektury a památkové péče.
České Národní technické muzeum je pátým nejstarším technickým muzeem v Evropě. V posledním předcovidovém roce 2019 ho navštívilo 330 tisíc lidí, čímž se podle Ksandra stalo nejnavštěvovanějším muzeem u nás. Loni s končícím covidem přišlo do muzea 278 tisíc lidí.
V jeho sbírkách je 80 tisíc exponátů, které tvoří dohromady pět milionů sbírkových předmětů. Řada návštěvníků se však ptá, proč není muzeum více interaktivní po vzoru zahraničních expozic. „Muzeum vychází z názvu museum, což je chrám múz. Má za úkol ochraňovat kulturní dědictví, máme špičkové exponáty, které nám závidí celý svět,“ říká v podcastu Ksandr.
Největším projektem pro tým NTM je aktuálně příprava nového Muzea železnice a elektrotechniky v prostorách bývalého depa na Masarykově nádraží. Ředitel počítá s tím, že v roce 2028 své brány návštěvníkům otevře, ale zároveň přiznává, že bylo třeba upravit rozpočet a že částka 1,7 miliardy kvůli současné inflaci na všechno stačit nebude.
Muzeum musí hledat úspory, navýšení rozpočtu ze strany státu není ve hře. „Nebude po stavební stránce realizováno vše, jak to máme navrženo v architektonické studii. Našli jsme možnost, jak dostavět část třeba deset let po otevření. A co se týká sbírek a restaurování, bohužel jsme museli vypustit stavbu repliky lokomotivy Moravia, což byla první lokomotiva, která na Moravu dojela. I to zůstane do budoucna dalším generacím,“ řekl Karel Ksandr.
V rozhovoru otevíráme i téma, jak se muzeum rozhoduje, který z exponátů nechat provozní a který zakonzervovat. Probíráme také, jak zásadní jsou autentické původní materiály strojů pro zachování jejich historické hodnoty, které však často znemožňují jejich běžný provoz v dnešní době.
Ředitel muzea v podcastu také odpovídá na otázku čtenářů, jak hodnotí odebrání některých lokomotiv spolkům, které se o ně léta staraly. „Sbírka NTM je státní sbírka a podléhá zákonným normám. Ty musíme dodržet. Změnily se hlavně v roce 2000. Je úplně jedno, kdo je ředitelem, zákony platí. Bylo to bolestivé, vyslechli jsme si mnoho kritiky. Je třeba si ale uvědomit, že něco jiného byl začátek 90. let a něco jiného jsou 20. léta 21. století,“ říká se Karel Ksandr.

Dopravní témata podrobně a se zasvěcenými hosty.

Dopravn&iacute; t&eacute;mata podrobně a se zasvěcen&yacute;mi hosty.

Advertisement