Jiří Pos je předsedou představenstva Letiště Praha. V podcastu s ním probíráme, jaká je situace v oboru po pandemii koronaviru.  Podle něj je jisté, že letos přesáhne počet odbavených cestujících na letišti 10 milionů a věří, že se finální výsledek na konci roku přehoupne i přes hranici 10,5 milionu cestujících. Návrat po covidovém propadu jde však v Praze pomaleji, než v ostatních zemích. Proč, i to rozebíráme v podcastu. 

Z mezinárodních statistik podle Jiřího Pose vyplývá, že Česká republika, Finsko a Velká Británie byly země nejvíce postižené propadem počtu cestujících v covidových letech. Přesto všechno na tom není letiště Praha hospodářsky vůbec špatně. „Už v loňském roce jsme dosáhli kladného provozního hospodaření. V letošním roce jsme plánovali zhruba jednu miliardu v provozním zisku, a dnes se už pohybujeme nad úrovní 1,7 miliardy,“ říká v podcastu Jiří Pos. 

Statistiky cestujících letos jednoznačně táhnou Češi odlétající z Prahy na dovolenou. „Přestože četnost odletu českých cestujících roste, tak pořád jsme na polovině průměru Rakouska. Tam jeden obyvatel letí průměrně 2x častěji než v České republice. Tady to není ani jedenkrát v celoročním průměru. Je potřeba si narovinu říct, že spádová oblast Prahy není nijak bonitní a je to více o příletové turistice,“ vysvětluje Jiří Pos jeden z důvodů pomalejšího oživení na letišti v Praze. 

Provozu na letišti pomáhají tradičně aerolinky, které zde mají domovskou základnu. V Praze takzvaně bázují Smartwings, Eurowings a irský dopravce Ryanair. 

Rušno je na Ruzyni také díky českému předsednictví v EU. Jeden summit střídá druhý a zvládnout někdy provoz všech delegací, není snadné. „Zapotili jsme se, když se náhle katarský emír rozhodl odletět o den dříve. To bylo složité, na ploše bylo zaparkováno 40 vládních letadel a jeho 747-800 té největší kategorie bylo složité dostat ven a připravit na odlet,“ vzpomíná Jiří Pos. 

Jiří Pos je předsedou představenstva Letiště Praha. V podcastu s ním probíráme, jaká je situace v oboru po pandemii koronaviru.  Podle něj je jisté, že letos přesáhne počet odbavených cestujících na letišti 10 milionů a věří, že se finální výsledek na konci roku přehoupne i přes hranici 10,5 milionu cestujících. Návrat po covidovém propadu jde však v Praze pomaleji, než v ostatních zemích. Proč, i to rozebíráme v podcastu. 
Z mezinárodních statistik podle Jiřího Pose vyplývá, že Česká republika, Finsko a Velká Británie byly země nejvíce postižené propadem počtu cestujících v covidových letech. Přesto všechno na tom není letiště Praha hospodářsky vůbec špatně. „Už v loňském roce jsme dosáhli kladného provozního hospodaření. V letošním roce jsme plánovali zhruba jednu miliardu v provozním zisku, a dnes se už pohybujeme nad úrovní 1,7 miliardy,“ říká v podcastu Jiří Pos. 
Statistiky cestujících letos jednoznačně táhnou Češi odlétající z Prahy na dovolenou. „Přestože četnost odletu českých cestujících roste, tak pořád jsme na polovině průměru Rakouska. Tam jeden obyvatel letí průměrně 2x častěji než v České republice. Tady to není ani jedenkrát v celoročním průměru. Je potřeba si narovinu říct, že spádová oblast Prahy není nijak bonitní a je to více o příletové turistice,“ vysvětluje Jiří Pos jeden z důvodů pomalejšího oživení na letišti v Praze. 
Provozu na letišti pomáhají tradičně aerolinky, které zde mají domovskou základnu. V Praze takzvaně bázují Smartwings, Eurowings a irský dopravce Ryanair. 
Rušno je na Ruzyni také díky českému předsednictví v EU. Jeden summit střídá druhý a zvládnout někdy provoz všech delegací, není snadné. „Zapotili jsme se, když se náhle katarský emír rozhodl odletět o den dříve. To bylo složité, na ploše bylo zaparkováno 40 vládních letadel a jeho 747-800 té největší kategorie bylo složité dostat ven a připravit na odlet,“ vzpomíná Jiří Pos.

Dopravní témata podrobně a se zasvěcenými hosty.

Dopravn&iacute; t&eacute;mata podrobně a se zasvěcen&yacute;mi hosty.

Advertisement