V Česku žijí tisíce rodin, které pečují o děti s nejtěžším postižením. Často bez odpočinku, bez jistoty, že je někdo vystřídá, a s otázkou, co bude, až sami nebudou moct. Projekt Obyčejný život vznikl z osobní zkušenosti mámy, které diagnóza dcery obrátila život naruby. Dnes pomáhá dalším pečujícím ženám zastavit se, nadechnout a na chvíli vystoupit z péče, která často trvá 24 hodin denně. Otevírá také témata, o kterých se pořád mluví málo – chybějící odlehčovací služby, bariérové školy, nedostupná asistence nebo finanční nejistota rodin. Proč stát spoléhá na pečující, ale neumí jim dát dostatečnou oporu? Co znamená žít roky bez skutečného volna? A dá se i v tak těžké situaci najít obyčejný, důstojný život?
O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídá s Jindrou Landovou, zakladatelkou projektu Obyčejný život, a Klárou Hrdou, neformální pečující.

„Vložky mají být dostupné jako toaletní papír.” S držitelkou ocenění Dobroskladník Lu Gregorovou z organizace Sola pomá o menstruační chudobě, důstojnosti a systémové změně.
42:23

Proč „jedna výchovná“ už v roce 2026 neobstojí a co dělat, když vám při výchově dětí tečou nervy.
41:46

Recept na 15 let fungující charitu: Žádné složité plány, prostě jen upečte koláč.
33:44