Matěj Homola z kapely Wohnout vzpomíná na skejtovou subkulturu devadesátých let, začátky, kdy kapela hrála pro pár desítek lidí, i momenty, kdy to chtěli zabalit. O tom, jak se z punkové party stala stálice české scény, proč hity vznikají náhodou a proč je ukulele ideální nástroj pro „boomery“.

Jiří Mádl: Do instagramové vlny jsem nastoupil hrozně pozdě
1:01:17

Xindl X: Doba už utekla někam, kde to trošku nestíhám
46:26

Václav Knop: Vím, že nemůžu umřít, protože bych do toho hodil vidle
49:10