Jak to chodí v leteckém handlingu a co stálo za kufrovou krizí pražského letiště letos v letní sezóně? Hostem nového dílu je Jiří Jarkovský,  staronový šéf
Czech Airlines Handling. 

Do čela jedné ze dvou handlingových společností na pražském letišti se vrátil letos v létě po čtyřleté pauze, kdy vedl DPOV ze skupiny Českých drah. O jeho návratu se psalo jako o nástupu krizového manažera, v rozhovoru ale říká, že nejde jen o krizové angažmá, ale o dlouhodobější spolupráci, jejímž výsledkem bude i revitalizační plán společnosti Czech Airlines Handling. Do zisku chce dostat
tuto dceřinou společnost Letiště Praha v roce 2026.

Jak to chodí v leteckém handlingu a co stálo za kufrovou krizí pražského letiště letos v letní sezóně? Hostem nového dílu je Jiří Jarkovský,  staronový šéf Czech Airlines Handling. 
Do čela jedné ze dvou handlingových společností na pražském letišti se vrátil letos v létě po čtyřleté pauze, kdy vedl DPOV ze skupiny Českých drah. O jeho návratu se psalo jako o nástupu krizového manažera, v rozhovoru ale říká, že nejde jen o krizové angažmá, ale o dlouhodobější spolupráci, jejímž výsledkem bude i revitalizační plán společnosti Czech Airlines Handling. Do zisku chce dostat tuto dceřinou společnost Letiště Praha v roce 2026.

Dopravní témata podrobně a se zasvěcenými hosty.

Dopravn&iacute; t&eacute;mata podrobně a se zasvěcen&yacute;mi hosty.

Zdopravy Podcast

Zdopravy

Cesty Zdopravy - Jiří Jarkovský

Hostem jubilejního 100. dílu je Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS. Nejznámější z portfolia firem VINCI je Eurovia, která je také z celé skupiny největší.  V jejím čele stál Martin Borovka od roku 2007, je tak nejdéle sloužící šéf velké stavební firmy u nás.

Hostem jubilejního 100. dílu je Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS. Nejznámější z portfolia firem VINCI je Eurovia, která je také z celé skupiny největší.  V jejím čele stál Martin Borovka od roku 2007, je tak nejdéle sloužící šéf velké stavební firmy u nás.

Cesty Zdopravy - Martin Borovka

Železniční vzdělávání v Česku. Právě o tom si povídáme těsně před začátkem školního roku v novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelem střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové Janem Kovářem. Klasické železniční vzdělávání v Česku už téměř neexistuje, a to se týká i České Třebové, která bývala doslova vzdělávací Mekkou budoucích železničářů. Jenže pak přišla devadesátá léta, a ta přinesla zájem o úplně jiné obory. Školy na to tehdy reagovaly, aby nepřišly o studenty. „Všechno se měnilo, železniční
vzdělávání tak trochu začalo ztrácet na kreditu, v dopravě bylo velké množství lidí, kteří třeba najednou neměli práci. To všechno mělo vliv i na zájem studentů,“ říká v podcastu ředitel školy Jan Kovář.
Ten dnes do školy v České Třebové postupně vrací železniční vzdělávání zpátky. A velmi úspěšně. Počet studentů tu roste, což hodnotí kladně i poslední zpráva školní inspekce, která mimo jiné pochválila Jana Kováře za nastavení koncepce rozvoje školy. „Studenty, kteří k nám přichází se zájmem o železnici, vnímám jako jedny z nejlépe vyhraněných a nejlépe motivovaných studentů, co vůbec máme. Protože oni mají svůj dětský sen. Chtějí na školu, kde se železničáři potkávají a kde dostanou něco navíc. Vidím, že řada mladých lidí chce pracovat na železnici,“ dodává v podcastu Jan Kovář.

Železniční vzdělávání v Česku. Právě o tom si povídáme těsně před začátkem školního roku v novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelem střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové Janem Kovářem. Klasické železniční vzdělávání v Česku už téměř neexistuje, a to se týká i České Třebové, která bývala doslova vzdělávací Mekkou budoucích železničářů. Jenže pak přišla devadesátá léta, a ta přinesla zájem o úplně jiné obory. Školy na to tehdy reagovaly, aby nepřišly o studenty. „Všechno se měnilo, železniční vzdělávání tak trochu začalo ztrácet na kreditu, v dopravě bylo velké množství lidí, kteří třeba najednou neměli práci. To všechno mělo vliv i na zájem studentů,“ říká v podcastu ředitel školy Jan Kovář. Ten dnes do školy v České Třebové postupně vrací železniční vzdělávání zpátky. A velmi úspěšně. Počet studentů tu roste, což hodnotí kladně i poslední zpráva školní inspekce, která mimo jiné pochválila Jana Kováře za nastavení koncepce rozvoje školy. „Studenty, kteří k nám přichází se zájmem o železnici, vnímám jako jedny z nejlépe vyhraněných a nejlépe motivovaných studentů, co vůbec máme. Protože oni mají svůj dětský sen. Chtějí na školu, kde se železničáři potkávají a kde dostanou něco navíc. Vidím, že řada mladých lidí chce pracovat na železnici,“ dodává v podcastu Jan Kovář.

Cesty Zdopravy - Jan Kovář

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín.

Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů.

Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech.

„Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů.

Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů.

ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín.
Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů.
Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech.
„Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů.
Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů.
ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.

Cesty Zdopravy - Jiří Jarkovský

In 1 playlist(s)

Zdopravy

Follow podcast

Recent clips